Článek
Dvanáct přes metr velkých bronzových zvířecích hlav, umístěných do půlkruhu na dvoumetrových stojanech, je kopiemi plastik, jež tvořily vodní hodiny na fontáně ve Starém letním paláci císaře Čchien-lunga z dynastie Čching v Pekingu. Originály byly ukradeny během opiových válek v roce 1860, kdy byl palác vyrabován anglickými a francouzskými vojáky.
Aj Wej-wej bude v pátek přítomen slavnostní vernisáži svého díla a zúčastní se debaty pořádané Knihovnou Václava Havla. V sobotu pak bude po projekci dokumentárního snímku Bez omluvy v pražském Studiu Hrdinů diskutovat s diváky.
Konceptuální umělec, jehož díla vystavují nejslavnější a nejprestižnější světové galerie, je rovněž politickým aktivistou, který kritizuje porušování lidských práv a svobody slova nejen ve své zemi.
Tento sochař, fotograf a autor instalací vystavuje v prestižních světových galeriích. V roce 2011 jej britský časopis Art Review zvolil nejvlivnější uměleckou osobností roku.
Narodil se 28. srpna 1957 v Pekingu a je synem básníka Aj Čchinga. Vyrůstal v provincii Sin-ťiang, kam za kulturní revoluce poslali jeho otce do vyhnanství. Do Pekingu se rodina směla vrátit až v roce 1976, kdy Ajova otce rehabilitovali.
Výtvarník začal studovat animaci, v roce 1981 odjel do New Yorku, kde se zabýval filmem a designem. Především ale sledoval současné umělecké proudy, ponořil se do fotografie a konceptuálního umění.
V roce 2011 ho čínská policie nezákonně tři měsíce věznila poté, kdy se nechal slyšet, že kvůli neustálým represím uvažuje o životě v zahraničí. Cestovní pas mu úřady vrátily až loni v červenci. Umělec poté odjel do Berlína, kde žije jeho rodina.
V poslední době se jeho projekty dotýkají především tématu migrace. Aj Wej-wej si založil ateliér na řeckém ostrově Lesbos, kudy do Evropy přicházejí uprchlíci z různých zemí. Hodlá tam postavit pomník uprchlíků, kteří míří do Evropy, a pracovat na dalších projektech týkajících se uprchlické krize.
Tento týden umělec představil fotografii, na které ho indický fotograf Róhit Čaulá zachytil v poloze, ve které byl na tureckém pobřeží nalezen utonulý syrský chlapec Ajlan Kurdí. Fotografie vzbudila rozporuplné reakce.
Minulý týden umělec ohlásil rozhodnutí stáhnout svá díla z dánských galerií. Protestuje tak proti novým imigračním zákonům země, které umožňují příchozím cizincům zabavovat cennosti. Britskému deníku The Guardian Aj Wej-wej řekl, že v minulých měsících viděl tisíce příchozích včetně dětí, kojenců, těhotných žen, starých žen nebo chlapce s jednou rukou.
„Přicházejí bosí, v té zimě musí přejít kamenitou pláž. A pak přijde taková zpráva. Velmi mě to rozčílilo,“ vysvětloval osmapadesátiletý umělec, proč se rozhodl k takovému kroku. „Je to osobní čin, velmi prostý. Jsem umělec, který se snaží nejen sledovat dění, ale i jednat. Udělal jsem to rozhodnutí velmi spontánně,“ řekl britským novinářům.