Je to její stoprocentně autorský vklad, což znamená, že si umí složit písničky i texty. Profiluje se jako rocková zpěvačka, nutno dodat, že velice dobrá. Má energický a dravý hlas, stejně tak absolutně rockový výraz se všemi těmi chrapláky i rozervanými baladickými polohami, které k němu automaticky patří. Umí však také zpívat klidně a její projev je, samozřejmě s ohledem na aranže skladeb, velmi dynamický.

Svůj pěvecký profil zařadila hned na začátek alba. Úvodní Sirkama je drásavá skladba, ve které obnažuje schopnost být pravověrnou rockovou zpěvačkou. Následující píseň Louky, pole, lán je v zásadě klidná hitůvka, se silným refrénem a náladou přitažlivými slokami. Podobně je na tom další melodicky výrazná Sen. Skládám si obrázky je píseň, ve které vedle sebe staví dvě odlišné pěvecké polohy, přičemž obě na ploše skladby ovládá výborně.

Z rejstříku předvedeném ve třech prvních skladbách Sabina čerpá i v dalších písních. Výtečná je v pěvecky náročné Donuť mě, jistá a zábavná v přímočarém rock’n’rollu Prstýnek. V posledních třech písních na albu ale trochu ztratila dech. Nikoli jako zpěvačka, spíš jako autorka. Závěrečná balada Malá večerní je dokonce takřka tuctová.

Sabinino album je opatřeno českými texty. Odhlédneme-li od patvaru „ulítám“ v Skládám si obrázky, který kdysi vyrobila kapela Wanastowi Vjecy a někteří čeští rockeři jej pak do svých textů převzali, odvedla Sabina slušnou práci. Pečlivě volila slova, texty jsou sdělné, nejsou vůbec hloupé a ani trapné. Pravda, nejde o žádné básnické umění, ale to se u rockových textů ani neočekává.

Povšechně vzato je album Sirkama zdařilé. Představila se na něm zpěvačka, která má právo na zdejší hudební scéně nejenom být, ale bude-li slyšena, jistě i mile překvapit.

Sabina: Sirkama Vlastní náklad, 38:13

Hodnocení 70 %