A musíme konstatovat, že to bylo zahájení velice impozantní, i když - na rozdíl od předcházejících pražských koncertů - mělo několik menších změn. Sedmaosmdesátiletý nestor filmových melodií ho dirigoval tentokrát vsedě, což při jeho věku lze pochopit.

Téměř tříhodinový program rozdělil do osmi celků, místo tradičních čtyř, takže jsme měli možnost slyšet i více jindy neuváděných skladeb - třeba ze snímku Červený stan.

Ennio Morricone řídil orchestr vsedě.

Ennio Morricone řídil orchestr vsedě.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jinak vše bylo jako dříve - doprovázel ho Český národní symfonický orchestr (ČNSO), zpívaly dva maďarské sbory (Kodály Chór a Czokonai Chór). Opět si přivezl čtyři italské hráče a hlavně - skvělou sopranistku Sussanu Rigacci, nepřekonatelnou ve vysokých vokalízách. Jako překvapení zařadil i dvě ukázky ze zmíněného westernu Osm hrozných, pro který točil hudbu v Praze s ČNSO.

Technicky bylo využito opět dvou pláten podél pódia, na které se promítaly detaily z koncertu, což většina diváků v obrovském prostoru ráda uvítala. Zvukově byl koncert bez problémů, jen obrazově při projekci trochu nehrála synchronizace promítaného s děním na pódiu.

S největším ohlasem byla tradičně uvítána témata z westernů a snímku Misie, nadšení vzbudila i hudba z Osmi hrozných. Publikum si velkými ovacemi vynutilo i tři přídavky, takže se mu dostalo i zopakování sborů z Misie.