Byl úspěšný také proto, že zastoupení české kinematografie v hlavních soutěžích představovalo to nejlepší, co od začátku roku do uzávěrky programu v českém filmu vzniklo. A ukázalo se, že dávat do Varů to nejlepší stojí za to: Křišťálový glóbus za dokument nad 30 minut získal film Heleny Třeštíkové Mallory, stejné ocenění za herecké výkony převzala Alena Mihulová, která hraje zdravotní sestru ve filmu Slávka Horáka Domácí péče, a Kryštof Hádek za postavu jednoho ze dvou bratrů ve snímku Jana Prušinovského Kobry a užovky.

Lze ostatně říci, že se celkově daří lépe festivalům než tvorbě. Je jich od zimního Febiofestu přes jarní Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, letní Vary a podzimní Mezinárodní festival dokumentárních filmů spolu s menšími přehlídkami více než dost a diváci je hojně navštěvují, zatímco do kina moc nechodí a na české filmy už skoro vůbec ne – výjimečně i k vlastní škodě.

Loni bylo do kin uvedeno 44 českých celovečerních filmů, z toho 23 hraných, 19 dokumentů a dva animované. Z těch hraných je však vedle Domácí péče a Kober a užovek těch, které stojí za návštěvu kina, pomálu. Škoda, že se publikum minulo se snímkem Ztraceni v Mnichově – chytrý, zábavný, výborně natočený film možná trochu doplatil na nesrozumitelný trailer a na celkovou kampaň. Film, který „je jiným pohledem na mnichovskou zradu“, nejspíš láká méně, než kdyby byl prezentován jako „absurdní komedie Petra Zelenky“. Obojí je přitom pravda.

Škoda že méně diváků, než se dalo očekávat, měla po premiéře pohádka Alice Nellis Sedmero krkavců, vtipná, krásně napsaná, natočená i zahraná. Rodiny zřejmě stále více zvažují, za jaké lístky vydat peníze a na co si počkat na DVD či v televizi.

A těmi, na které se chodí společně do kina, jsou americké filmy od Velké šestky, přes Mimoně či V hlavě až k Hvězdným válkám, Bondovi či Marťanovi, zatímco českou pohádku si lidé vychutnají spíše doma.

Z loňské tvorby je tedy celkem vydařený ještě Gangster Ka: Afričan, při dobré vůli i Fotograf a oba animované – Malá z rybárny a Malý pán.

Z dokumentů například Očima fotografky, Amerika i několik dalších, je ale třeba zmínit, že mnohé dokumenty by se spíše hodily na obrazovku než do kina. A mnohé hrané filmy jsou nadbytečné všude.

A pokud jde o Vánoční Kameňák, všichni, kdo bědovali nad tím, že tento „škvár“ vede žebříček návštěvnosti, mohou být v klidu. Sedmý díl Star Wars ho sestřelil jednou ranou, a koneckonců 63 tisíc diváků Kameňáku je směšně málo proti tři čtvrtě miliónu diváků Mimoňů.