Hlavní obsah

Albertina připomíná i české rodáky

Právo, Peter Kováč, Vídeň

Osobní i umělecké přátelství litoměřického rodáka Alfreda Kubina a amerického malíře Lyonela Feiningera připomíná do 10. ledna 2016 výstava v Albertině v centru Vídně. Oba tvůrci si v letech 1912–1919 intenzivně dopisovali a jejich korespondence byla kompletně vydána v obsáhlém katalogu současné výstavy. Sama expozice pak nabízí objevnou uměleckou konfrontaci výtvarného odkazu obou autorů.

Foto: katalog výstavy

Obraz Etapy života od Caspara Davida Friedricha se stal symbolem vídeňské výstavy o romantismu. Dílo bylo zapůjčeno z Lipska.

Článek

Kubin byl dědicem odkazu romantiků a pronásledovaly ho noční můry hodné Goyi. Strach i úzkost dokázal v kresbách zobrazit s originální fantazií. Sebevraždy a umírání, člověk ohrožovaný šelmou a hady, groteskní a karnevalové postavy, to vše u něj v hojné míře nalezneme. A šumavské slatě, které tak miloval, v něm vyvolávaly sny o démonech, lesních strašidlech a upírech.

Feininger byl expresionista ovlivněný kubismem a futurismem a proslavil se Katedrálou, která se stala symbolem proslulé školy Bauhaus, kde na čas působil. Ke Kubinovi má na vídeňské výstavě nejblíže originálními karikaturami.

Hlavní atrakcí Albertiny je však do 21. února 2016 otevřená výstava Svět romantismu. Romantismus ovlivnil literaturu, hudbu i architekturu, ale v Albertině je zasvěcen především malířství a kresbě. Největší hvězdou je Caspar David Friedrich, zastoupený excelentně mystickými krajinami, které maloval na severu Německa u Baltského moře, ale také v Českém středohoří a v Krkonoších.

Další reprezentativní díla 

Ve Vídni se diváci setkají také s reprezentativními díly Philippa Otto Rungeho, autora zvláštních symbolických kompozic, Karla Friedricha Schinkela, malíře vymyšlených gotických chrámů, a Johanna Heinricha Füssliho, umělce až surrealistických vizí.

Celý sál organizátoři věnovali Josefu Führichovi, rodákovi z Chrastavy u Liberce. Malíř žil v Praze, kde se i oženil, ale kníže Metternich ho získal jako pedagoga pro akademii ve Vídni. Největší zajímavostí jsou Führichovy dvouapůlmetrové kartony pro fresky v chrámu Jana Nepomuckého ve Vídni, které dokumentují snahu romantiků o nové náboženské umění. Jeho působivý obraz Krista a apoštola Petra zapůjčila do Vídně Oblastní galerie v Liberci.

Před několika lety byl v Drážďanech učiněn pokus představit trochu umění romantismu. Vídeňská výstava je zdařilejší a reprezentativnější, byť se týká umělců pocházejících ze střední Evropy. Francouzi i Angličané tam chybějí a jen několika ukázkami je připomenut Španěl Goya. Takže na celoevropskou bilanci romantismu si budeme muset ještě počkat.

Reklama

Výběr článků

Načítám