Článek
Petr Hapka, který původně studoval na konzervatoři violu a také operní zpěv, začínal od mládí vystupovat jako klavírista v pražských divadlech – Proton, Divadlo dnešního dne nebo Paravan. K prvním velkým úspěchům patřila deska Hany Hegerové, která si vybrala v roce 1966 píseň Obraz Doriana Graye, a Malá píseň (Bach se mi přes rameno dívá), kterou zpíval Karel Gott.
Hapka byl také dirigentem Divadla Za branou, kde skládal hudbu k inscenacím Provaz o jednom konci, Hodina lásky či Zelený papoušek a zasáhl i do světa filmové hudby.
Nejslavnější je ale období osmdesátých a devadesátých let, kdy s textařem Michalem Horáčkem vydali špičková alba Potměšilý host (1987) nebo V penziónu Svět (1988). Tam se poprvé objevily dodnes slavné písně S cizí ženou v cizím pokoji a Štěstí je krásná věc. V roce 1997 pak přichází notoricky známá Citová investice, opět s obrovskými hity Dívám se, dívám či Pod plynárnou.