Hlavní obsah

Skupina Beau: Píseň jako terapie

Právo, Šárka Hellerová

Není to dlouho, co Heather Golden Schwalbová a Emma Rose Jenneyová oslavily dvacáté narozeniny. Kamarádky z New Yorku společně hrají od třinácti let a na začátku příštího roku vydají debutové album That Thing Reality. Nyní se jako skupina Beau vydávají na turné. Vystoupí 7. listopadu na pražském festivalu Nouvelle Prague.

Foto: archív Neuvelle Prague

Beau, zleva Emma Rose Jenneyová a Heather Golden Schwalbová.

Článek

Na otázky Práva odpověděla Heather Golden Schwalbová.

Bude to vaše první cesta do České republiky?

V Evropě jsme byly mnohokrát. Několikrát jsme hrály v Paříži, jednou v Londýně, ale do Prahy přijedeme poprvé. Kromě Londýna a Paříže budeme na všech zastávkách podzimního turné hrát poprvé.

S Emmou hrajete od dětství. Pamatujete si na první veřejné vystoupení?

Bylo nám čtrnáct a hrály jsme v Greenwich Village v New York City, v legendárním klubu The Bitter End. Byly jsme na nervy, i když v publiku byli víceméně jen spolužáci a rodiče. Měly jsme úspěch. Pamatuji si, jak jsem to zapíjela kolou, abych spláchla nervozitu.

Co inspirovalo dvě náctileté holky k tomu, aby spolu začaly hrát na kytaru a zpívat?

Vždycky jsme milovaly hudbu a cítily sounáležitost s muzikanty. Takže jsme se přirozeně začaly učit hrát na kytaru. Později jsme začaly zpívat, což všechno změnilo. Dnes si skládáme písničky a zpíváme. Byl to přirozený proces.

Kdy jste začaly o hudbě uvažovat jako o kariéře?

Když nám bylo třináct. Řekly jsme si: Pojďme založit kapelu. Mohlo to znít jako klišé a mladická nerozvážnost, ale tehdy jsme to myslely vážně. Vždycky to byl náš sen.

Co z vás dělá dobrý tým?

Vždy jsme měly jedna druhou, v časech dobrých i zlých. Dobře se známe, proto se nám dobře spolupracuje. Můžeme k sobě být upřímné a respektujeme se. V podstatě je důležitá jen vzájemná láska a láska k hudbě.

Jaký to je pocit, když se písně, z nichž některé jste složily jako děti, dostávají k posluchačům po celém světě?

Úžasný. O ničem jiném jsme nesnily víc. Že sdílíme hudbu se světem, nám dává sílu. Je to všechno, co jsme si přály.

Vydáváte své první album. Na co jste nejvíc hrdá?

Že se konečně dostane ven. Nahrály jsme ho v Londýně už před dvěma lety. Na vydání jsme musely dlouho čekat. Už samým očekáváním padáme ze židle. Obzvlášť proto, že album je o našem společném dospívání.

Dospívání je tedy jeho hlavním tématem?

Ano. Je o tom, jak vyrůstáte, jaké to je, když vám někdo poprvé zlomí srdce, o milování, sdílení a přátelství. Písničky jsou jako terapie. Album je o tom, že vždy přijde další den.

Na pódiu v Praze budete jen vy dvě, nebo přijedete s celou kapelou?

Bereme s sebou do Evropy našeho baskytaristu Maxwella Calkina a bubeníka z Londýna. V New Yorku máme tři chlapce, kteří nám pomáhají.

Emma a já všechno skládáme, ale oni nám pomáhají to oživit. Často hrajeme i jako akustické duo.

Reklama

Výběr článků

Načítám