Článek
Všemu vévodí třímetrový obraz Křest Krista Petra Brandla z kostela v Manětíně, který si lze detailně prohlédnout právě až tam. I v rámci úchvatné tvorby tohoto barokního velikána jde o malbu mimořádného významu, jež by se ctí obstála i v barokní kolekci pařížského Louvru nebo Metropolitního muzea v New Yorku.
Malíři Brandlovi konkuruje sochař Matyáš Bernard Braun, jenž je v Plzni představen jako bravurní řezbář a současně umělec velkého citu a prožitých lidských emocí. Jeho Zvěstování Panně Marii nebo Ukřižování Krista, dvě sousoší z lipového dřeva, náleží k uměleckým vrcholům výstavy. Ale výjimečných obrazů a soch jsou v Masných krámech desítky.
Masné krámy v Plzni nabízejí nádheru českého baroka, v pozadí třímetrový obraz Křest Krista Petra Brandla z kostela v Manětíně
Divák prochází výstavou a krok za krokem rozkrývá vše, co k barokní době patřilo – vznik jedinečných architektonických celků s bohatým uměleckým vybavením, jako jsou Kladruby, mecenášství plzeňských měšťanů, zálibu v obrazech u aristokracie usazené v západních Čechách i snahu vzdělaných opatů velkých klášterů, aby se v době katolické obrody jejich opatství vrátila na výsluní, k čemuž pochopitelně sloužilo i umění.
Brandl se do západních Čech dostal tak, že tam z Prahy utekl před věřiteli, pražský architekt Jan Blažej Santini-Aichel si je oblíbil, protože tam našel štědré zákazníky, jejichž velkorysosti si cenil. Ale i sama Plzeň měla své talenty.
Matyáš Bernard Braun ďábelská postava z regálu knihovy v Kladrubech
Atrakcí výstavy je soubor alabastrových soch Lazara Widemanna, který ke svému podpisu hrdě připojoval Pilsnensis, tedy Plzeňan. Měl smysl pro realistický detail, prostorové chápání soch i mistroství zpracování forem. Velké řemeslo se ostatně naučil na akademii ve Florencii. Výstava Widemanna vrací zaslouženě na umělecké výsluní.
Vedle umělců se divák seznámí i s významnými mecenáši. Mezi nimi dominuje opat plaského kláštera Evžen Tyttl, kterému autoři výstavy věnovali zaslouženou pozornost. V Masných krámech najdeme jeho tabatěrku na šňupací tabák i osobní hodiny, ale také oltářní tabernákl vytvořený ze želvoviny a doplněný Kristem na kříži ze slonoviny. Design pro tento unikát z luxusních materiálů zřejmě vytvořil architekt Santini-Aichel a jde o jeden z řady objevů výstavy, protože toto dosud nepublikované a neznámé veledílo bylo nově objeveno v umělecké sbírce premonstrátů na Strahově v Praze.
Matyáš Bernard Braun Anděl ze scény Zvěstování Panně Marii
Díky spolupráci Západočeské galerie se zahraničními institucemi z Rakouska a Německa lze v Plzni spatřit i architektonické projekty Jana Blažeje SantinihoAichla pro západočeský klášter Kladruby, perlu české barokní gotiky. Z plánů je patrné, že Santini se vyškolil jako malíř a měl cit pro přesnou kresbu.
Projekt o barokním umění na Plzeňsku a v západních Čechách byl připraven v rámci kulturní akce Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Západočeská galerie vedená Romanem Musilem se akce ujala s profesionalitou předních muzejních institucí.
Všemu předcházel obšírný odborný průzkum specialistů na výtvarné umění a architekturu, vedených Andreou Steckerovou a Štěpánem Váchou. Oba historikové umění jsou také editoři čtyřsetstránkového vědeckého katalogu výstavy, který shrnuje řadu nových objevů.
Je jen škoda, že Západočeská galerie předpokládala, že pro tento i další projekty bude mít novou budovu stojící v parku vedle Masných krámů. Slib, že město bude mít novou galerii, byl i součástí procesu, kdy se Plzeň ucházela o Evropské hlavní město kultury pro rok 2015.
Model nové galerijní budovy žel stojí smutně v čele celé výstavy a nedostatek prostoru vedl organizátory k redukci počtu exponátů. Snad se západočeští politikové konečně chytí za nos.
| Vznešenost a zbožnost – barokní umění v západních Čechách |
|---|
| Masné krámy, Plzeň, do 20. března 2016, út–ne 10–18 hodin |