RECENZE: Místo zločinu Plzeň: mezi Vídní a Oslem

Po mysteriózně laděném sedmidílném detektivním thrilleru Labyrint, který se inspiroval středověkým obrazem Hieronyma Bosche, přišla se šestidílným krimiseriálem Jana Hřebejka Místo zločinu Plzeň, který se naopak pokouší stavět na běžnějším zločinu a náladě všedního dne, přičemž si za kulisy bere konkrétní město a jeho okolí.

Hned první díl však z nastavených mezí poněkud vybočuje, když scenárista Martin Bezouška konstruuje příběh kolem psychopata fascinovaného krví mladých žen, a tak celkem nekomplikované pátrání dohánějí režisér Jan Hřebejk s kameramanem Asenem Šopovem až příliš obrazem. Jak předlouhými scénami v koupelnách obětí před zločinem i po něm, tak opakovaným slíděním v ateliéru podezřelého fotografa, fascinovaného sadistickými fantaziemi.

Náhlé objevení vraha mezi zaměstnanci transfuzní stanice sice nabídne i honičku v chodbách a na střechách nemocnice, ale co naplat, že ji režie podá i s humorem, aby akce nebyla nechtěně směšná, když vraždícího šílence krátce předtím bleskově předvede s těmi nejomšelejšími rekvizitami všech možných podobných hrdinů vyskytujících se v žánru – což je dost možná i filmařský vtip určený tvůrcům, ale navenek to posouvá plzeňskou krimi někam k vídeňským báchorkám o komisaři Rexovi.

Naštěstí se dá příběh s názvem Kapka krve považovat za úvodní seriálovou „rozcvičku“, ve které se představují hlavní policejní aktéři – trochu odtažitý šéf, sečtělý milovník divadla a jeho parťák pijan, který je v naléhavém případě vždy k nalezení v oblíbeném baru, páreček mladých aktivních kriminalistů a „stará struktura“, která si leccos pamatuje nebo ví, za kým zajít, když je potřeba.

Hned následující případ totiž zavede kriminalisty mezi rybáře k výlovu rybníka, kde režisér s kameramanem působivě rozehrají náladu sychravých dnů i atmosféru mezi chlapy, a výrazně tak vylepší úvodní dojem.

Zatím největší pochyby budí postava „respektovaného kriminalisty“, ale věčného opilce Martina Stránského, který zatím v obou dílech sbírá vlastní mámu opilou na ulici. Co se z téhle „tajemné“ narážky na oblíbenou severskou krimi, kterou rozpoutal norský spisovatel Jo Nesbo se svým alkoholikem Harrym Holem, dokáže vyvinout během čtyř dalších dílů, to tedy bůh suď.