Hlavní obsah

RECENZE: Sága ze severu Švédska

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vlčí kůže, to je název románu švédské prozaičky Kerstiny Ekmanové (1933), který je prvním dílem stejnojmenné třídílné rodinné ságy ze severu Švédska. Na jejím začátku najdeme porodní asistentku Hillevi Klarinovou, jež se na jaře 1916 vydala z Uppsaly do Černé Vody.

Foto: nakladatelství Motto

Obal švédské knižní novinky

Článek

Pozornému čtenáři je tento název povědomý. Ekmanová se stejnojmennou detektivkou už slavila úspěch, před dvěma lety i u nás.

V roce 1993 se tento příběh o vztahu k přírodě i o hledání vlastní identity, související s dvojnásobnou vraždou, stal bestsellerem. Po něm v letech 1999 až 2003 následovala trilogie Vlčí kůže. Škoda, že se o tom čtenář recenzovaného svazku nic nedoví.

Jde o vzpomínání na předky, kteří začali počátkem 20. století žít v nehostinném kraji, kde práce porodní asistentky otevírala všechny dveře.

Ekmanová míchá koktejl vzpomínek široké rodiny, v němž se spojují ověřená fakta se vzpomínkami i autorským komentářem. To vše přibližuje život lidí v přírodně krutém prostředí, v němž si každý musel odpovídat na otázku, co to znamená být člověkem. Rodinné neshody, neuspokojené ambice vyhánějí ambiciózní z hnízda a ti si hledají štěstí v péči o druhé jinde nebo v umělecké aktivitě v Berlíně.

To vše nabídlo Ekmanové možnost se v dalších dílech procházet bolestnou historií světa dvou světových válek.

Uprostřed přemíry detektivních příběhů, spojených s nacistickou či státněbezpečnostní či protiteroristickou tematikou, nabízí rodinnou ságu, která nenásilně vypovídá o hodnotách života.

Postupně odhalované tajemství, které nezmizí nikdy úplně, láká ke čtení dalších stránek i ke sledování osudů dalších členů široce rozvětvené rodiny.

Kerstin Ekmanová, oceněná mimo jiné královskou medailí Litteris et Artibus nebo podvakráte Cenou Augusta Strindberga, se v roce 1978 stala členkou nobelovské komise. Pro neshody spojené s vlažnou reakcí kolegů na pronásledování Salmana Rushdieho z tohoto výboru odešla. Vzhledem k tomu, že jmenování je doživotní, paradoxně členkou výboru zůstala.

Po začátcích spojených s detektivním žánrem se ovšem v šedesátých letech minulého století začala věnovat sociálně laděným příběhům, tematice ochrany životního prostředí. Píše příběhy o proměnách společnosti pohledem obyčejných žen.

V posledních letech také vydává knihy esejů a v roce 2013 se pustila i do operního libreta. Milovníci jejích próz se mohou po létě těšit na román Umíráček (vydá ho Argo).

Kerstin Ekmanová: Vlčí kůže
Moba, přeložil Jaroslav Bojanovský, 448 stran, 349 Kč

Celkové hodnocení: 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám