Článek
Petr Fiala si zvolil ke zhmotnění vlastních představ starou techniku litografie. Její archaický výtvarný design mu pomáhá dostat se do romantických krajin, anachronických zátiší a snových horizontů věčnosti. Využívá k tomu zlatavých barev, sépiových odstínů a nažloutlých stínoher. To všechno halí jeho práce do jemného oparu, který připomíná přicházející indiánské léto.
Pták máchne křídly a tiše pluje nehybnou olověnou šedí nekonečné oblohy. Jako by se najednou zastavil čas ve vteřině věčnosti. Lebka, osaměle ležící vedle položených paprik, se směje vyceněnými zuby. Bizarní květy levitují přízračnou horskou krajinou jako postmoderní andělské bytosti.
Vanitas, 2006 ze souboru Zátiší.
Michal Burget je ve své výtvarné řeči přímočařejší i razantnější. Čerpá ze surrealistické halucinogenní reality, ale také direktivní expresivity výrazu. Fundament jeho příběhů je však zakotven v romantismu 19. století. K tomu, aby dosáhl kýženého výsledku, používá leptu či akvatinty a omezuje se pouze na černobílé zobrazení.
Pošmourným ránem se valí jako stádo dinosaurů tanky, kalným rozbřeskem kráčí vojenská hlídka a v hluboké tůni jde ke dnu polorozpadlý koráb. Jeho svět je nehostinné místo k žití.
Oba výtvarníci si otevírají dveře do dalších dimenzí. Každý z nich tam sice vstupuje jinými futry, ale na konci svých cest se přece jen setkávají v něžně bizarních krajích.
| Něžné bizarnosti: Petr Fiala & Michal Burget |
|---|
| Oblastní galerie Liberec, do 30. srpna |