Hlavní obsah

Pixely aneb Staré videohry opět na scéně

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Videohry z osmdesátých let tvoří základ akční komedie Pixely. Natočil ji režisér Chris Columbus, který napsal v „osmdesátkách“ scénáře k filmům Gremlins nebo Rošťáci, poté režíroval dnes již klasické komedie jako Sám doma či Mrs. Doubtfire: Táta v sukni a později byl u startů hitových sérií Harry Potter, Percy Jackson či Noc v muzeu.

Foto: Falcon

Matt Lintz, Adam Sandler a Pixel

Článek

„Při čtení scénáře Pixelů jsem měl pocit, že mám co do činění s něčím natolik originálním a unikátním, že jsem se do toho prostě musel pustit,“ vysvětluje Columbus, proč ho Pixely zaujaly.

„Líbila se mi kombinace komedie a akce. Umožnila mi maximálně vystupňovat kome diální složku, ale současně natočit napínavý akční dobrodružný film.

Mimozemšťané útočí

Jako děti zachránili Sam Brenner (Adam Sandler), Will Cooper (Kevin James), Ludlow Lamonsoff (Josh Gad) a Eddie Plant (Peter Dinklage) svět tisíckrát -a stálo je to pokaždé 25 centů ve videoherně.

Teď ho budou muset zachránit doopravdy. Mezigalaktičtí mimozemšťané si totiž chybně vyložili videozáznamy klasických videoher jako vyhlášení války a zaútočili na Zemi s armádou jednotek, která je inspirovaná objekty ze zmíněných videoher.

Prezident Cooper tedy povolá své staré kamarády z dětství, aby společnými silami zachránili svět před zkázou v podobě Pacmana, Donkey Konga, Galagy, Centipede a Space Invaders. Připojuje se k nim také podplukovnice a specialistka na jedinečné zbraně pro boj s mimozemšťany Violet Van Pattenová.

„Z mého pohledu jde o kombinaci Gremlins, Rošťáků a Harryho Pottera,“ říká Columbus. „Dostal jsem příležitost vytvořit s pomocí nástrojů, které jsem v průběhu let nasbíral, něco skutečně svěžího. Mělo by tedy jít o nápaditý letní film, který diváky vrátí zpátky do osmdesátých let.“

Hvězdný tým

V jedné z hlavních rolí se objevuje Adam Sandler, který se na filmu podílí i jako producent. „Adam má skvělý komediální cit a je to velice zdatný producent,“ říká Columbus. „Dokonale chápe, kdy něco funguje tak, jak má, a můžeme se přesunout k něčemu dalšímu, nebo kdy něco naopak nefunguje, a proto si to vyžádá více času.“

Foto: Falcon

Michelle Monaghanová, Adam Sandler, Peter Dinklage a Josh Gad.

Seznam pixelových hrdinů filmu připomíná obsazení hvězdného týmu osmdesátých let. „Tyhle klasické postavy byly součástí jádra celého projektu, takže bylo klíčové, abychom je společnými silami do filmu skutečně dostali,“ vysvětluje jeden z producentů snímku Allen Covert. „Naštěstí nám byli všichni oslovení velmi nakloněni. Dokázali jsme jim, že jejich postavy máme opravdu upřímně rádi a respektujeme to, čím jsou tak ojedinělé a ikonické. Společně jsme se pak tyto prvky snažili do filmu zapracovat.“

„Jsou pro film stejně důležité jako role, které hrají skuteční herci. Bylo vzrušující sledovat, jak do sebe vše zapadá přesně tak, jak jsme si to představovali,“ dodává Columbus.

Sandler a James

Do role prezidenta Spojených států obsadil Columbus Kevina Jamese, který hrál se Sandlerem už v několika filmech.

„Kevin musel na plátně působit velice výrazně - jako prezident,“ vysvětluje režisér. „A on se té role ujal skvěle - když jsme dotočili první scénu s prezidentem Cooperem, naprosto jsem mu to věřil. Je to výtečný herec.“

Lidé si sice o politicích běžně myslí, že to jsou hlupáci, ale americký lid se o tom mohl v případě Coopera jednoznačně přesvědčit. „Veřejnost není mojí postavě zrovna nakloněná,“ vysvětluje James. „Prezident nesplnil moc z toho, co nasliboval, a v podstatě je mu to jedno. Když vidí, že se svět ocitl v ohrožení, a že to ohrožení připomíná videohry, jednoduše povolá své kamarády, kteří jsou jen shodou okolností těmi nejlepšími hráči videoher vůbec.“

Foto: Falcon

Postavy ze starých videoher znovu ožívají.

Hraní tváří v tvář počítačově animovaným postavám vyžadovalo značný trénink. „Místo rodiny jsem měl doma tenisové míčky, abych si na to zvykl,“ říká James. „Na měsíc odjeli a já místo nich všude rozmístil tenisáky - jeden byl Slazenger, jeden Wilson a jeden Penn. Šlo to výborně a rychle jsem si na to zvykl: jako rodič člověk na děti pořád kvůli něčemu křičí - aby něco snědly nebo utřely nebo se umyly - takže jsem prostě křičel na tenisáky.“

Reklama

Výběr článků

Načítám