Článek
Spisovatelka Shirley Jacksonová vydala knihu Dům na kopci na konci 50. let minulého století. Román se stal bestsellerem a fanoušky má i dnes. Stephen King se o Domě na kopci ve své do češtiny dosud nepřeložené publikaci Danse Macabre, v níž rozebírá fenomén hororu, dokonce vyjádřil jako o jednom z nejlepších děl tohoto žánru druhé poloviny 20. století. Důvodů pro takový obdiv je hned několik.
Jacksonová (podobně jako třeba Henry James ve svých vynikajících Strašidelných příbězích) nedává čtenářům jistotu, zda k podivnostem v domě dochází nezávisle na jeho obyvatelích, kvůli nim, nebo zda jde dokonce o zhmotnění jejich vlastních úzkostí. Nesourodá skupina toho nemá mnoho společného kromě jedné věci - nikdo z ní nepochází z dobrých rodinných poměrů.
Hrdinka Eleanor strávila svá nejlepší léta tím, že se starala o emočně chladnou a přehnaně kritickou, nemocnou matku. Problém se svými matkami mají i Theodora a Luke a manželství doktora Montagua zase trpí absencí dětí. Eleanor se ve svých dočasných spolubydlících snaží najít přátele a dost možná i náhradní rodinu. Její chování a dožadování se pozornosti působí jako zoufalé volání o pomoc, k němuž jsou sice ostatní hluší, ale temné energie v domě, pokud skutečně existují, na Eleanořiny obavy slyší velmi ochotně...
Hrdinka se tak nenápadně stává součástí domu. Má pocit, že Hill House je jejím skutečným domovem. Nesouhlasné a odmítavé reakce ostatních postav pak vnímá jako škodolibou snahu pokazit její nečekané štěstí.
Jacksonová sice napovídá, že tajuplnosti, které se v sídle dějí, se neodehrávají jen v Eleanořině hlavě - vnímají je, byť v menší míře, i její spolubydlící. Jejich vliv na Eleanořinu psychiku je však největší či alespoň nejvíc zničující.
Dům na kopci tak dobře ukazuje, jak krátkozraké je odsouvat horory na vedlejší kolej literárního provozu coby „podřadné čtení“. Pokud jsou totiž vystavěny dobře, dokážou nabídnout přesný, ostrý a nepříjemný vhled do destrukce lidské osobnosti. A na tom není vůbec nic „béčkového“.
| Shirley Jacksonová: Dům na kopci |
|---|
| Argo, překlad Anna Urbanová, 248 stran, 289 korun. |