Článek
Kdo byla Amy? Na první pohled vidíme hudební megahvězdu s talentem, který se objevuje jednou za generaci. Při hlubším pohledu vidíme malou hubenou židovskou holčičku, která je uvnitř tak nejistá, že se musí opít, aby mohla vyjít z ložnice, a vyšňupat lajnu kokainu, aby našla odvahu objevit se na veřejnosti.
Stačí jen maličko psychologického talentu, abyste už na začátku příběhu odhadli, co s dívenkou bude. Vše totiž naznačuje, že zemře mladá. A ona to sama ví - v jednom mrazivém momentu v předvečer své slávy říká, že se pravděpodobně zblázní.
Z dokumentu Amy (i z mnoha novinových článků) vyplývá nejpravděpodobnější vysvětlení Amyiny psychické křehkosti - na vině jsou zřejmě rodiče. Příliš měkká matka ji nedokáže vychovávat, povrchní tatík Mitch se o rodinu skoro vůbec nezajímá a prepubertální Amy se zoufale snaží upoutat pozornost svými excesy.
Celý život zaujímala roli věčného dítěte. Bez drog byla podle ní ”nuda” a své milence si vyloženě pletla s tatínky (viz autobiografický text: „Ty máš být silnější než já, jsi tu o sedm let dýl“). Amy byla jako ona pověstná třtina ve větru se klátící.
Kapadia zvolil velmi funkční a nekomplikovanou metodu - dobře vybral a sestříhal archívní záběry ze soukromí a přes ně pustil komentáře lidí, kteří zobrazené události zažili, či s Amy často mluvili. V jejím případě asi nejde o frázi, když v oficiálních materiálech čteme, jak režisér za bulvárním příběhem objevil Amy, která hlavně touží po „opravdové lásce“. Skutečně hledala životní oporu, jenže ani její fetující manžel, ani rodiče jí nepomohli, jen se sobecky hřáli na výsluní. A tak Amy musela zemřít. Zůstaly po ní alespoň dvě skvělé desky a jeden film.