Zimní evangelium: Stovky dětí okradených o city a o mládí

Hlavním hrdinou je šestnáctiletý středoškolák Aidin Donovan, chlapec z bohaté rodiny, která se však o něho ve skutečnosti málo zajímá.

Nikdo tak netuší, že krade sedativa i alkohol a hledá citové vazby k lidem mimo rodinu. Nejvíce se upne k hospodyni Elině, bigotní katoličce, která mu v jeho problémech nepomůže.

Kiely se znalostí mentality teenagerů ukazuje vztahy mezi spolužáky, kdy Aidin hledá přátelství k Marku Kowolskému a dalším. Popisuje citová vzplanutí k dívkám, první tajně vykouřenou cigaretu, sklenku vodky, řádění postrádající smyslu.

Není divu, že v prostředí prostoupeném silnou katolickou vírou hledají mladí oporu v kostele a aktivitách jeho služebníků Páně. V okamžiku, kdy otec Greg vodí mladé chlapce do sklepa, kde si na nich léčí svou vlastní citovou a sexuální méněcennost, se hoši stávají zajatci okolností. Avšak s velkými důsledky. A ne každý je dokáže přežít.

Kiely si nelibuje v popisu sexuálních scén a různých zvráceností. O to víc se stará o vnitřní svět mladistvých, kteří jsou okrádáni o vědomí cesty k samostatnému životu. Nezastavuje se u toho, že někdo někomu ublíží. Zajímá se o důsledky zneužívání a ukazuje bolestnou situaci vydíraných mladíků.

Otec Greg nebyl potrestán, ale poslán do Kanady na jinou diecézi. A tak se ukazuje morální vyznění celého románu, které v jednom rozhovoru shrnul sám autor, když řekl: „V tomto případě jsou hlavními zločinci arcibiskupové, kteří o tom všem věděli a jen přesouvali ty kněze z jedné farnosti do další a jeden z těch kněží mohl díky tomu zneužít až čtyři sta dětí.“

Slova o lásce a odpuštění však postrádají původní smysl. Stávají se žhavým železem, páleným do duše mladých, hledajících porozumění, zájem o sebe samého. Nic z toho se jim však nedostává. Sami v sobě musejí nalézt sílu nemlčet, promluvit a veřejně ukázat hloubku svého zranění.

Kielymu, který sám pochází z místa i prostředí, o kterém píše, se nic takového nestalo. Přesto cítil potřebu vypovědět o hrůze, kterou musely projít stovky amerických dětí a mládeže.

Onou bolestí je podle něho kromě sexuálního zneužití cizími i nezájem bližních, kteří v prosazení se v krutém prostředí tržního hospodářství vidí jedinou seberealizaci. A důvod k pocitu vlastní důležitosti. Bez ohledu na druhé, včetně svých dětí.

Román tak není jen příběhem stovek okradených o mládí a o city, ale i obžalobou cynismu rodičů, slepých k opravdovým zájmům svých osamělých potomků. Netečných k jejich málo slyšitelnému volání o pomoc. Kdo by také o svém niterném poranění vykřikoval do světa. Navíc v situaci, kdy je mu vyhrožováno dospělými a on, mladý člověk, svou vlastní jistotu i hodnotu života teprve objevuje.

Nejde jen o román z prostředí nedaleko New Yorku nebo z americké katolické církve. Jde o psychologický příběh zraňovaných duší, mající celosvětový dosah.

Podobně jako každé zneužití chlapecké duše určené ke spasení, avšak využívané k osobnímu obohacení mužů, kteří mají poskytnout zájem, účinnou lásku, důvěrné slyšení i vzor odpuštění. Takové násilí, které člověka okrádá o zítřejší radost, však odpustit nelze.