Článek
Do té doby reklamní režisér se svým debutem přichází ve čtyřiceti letech, čekal na správné téma.
„Je to samozřejmě hrozně lákavé, ale nechtěl jsem točit jen proto, abych si natočil film. Neodkládal jsem to úmyslně, ale nechtěl jsem točit, dokud nebudu mít aspoň trošku naději, že by to mohlo být dobré,“ sdělil Horák, jenž ve svém scénáři, loni oceněném Filmovou nadací, využil charakterových vlastností svých rodičů.
„Moje máma je ten charakter, který se rozdá pro druhé a kvůli tomu ošidí sama sebe natolik, že by ji to mohlo přivést do hrobu. Jí se ale naštěstí nedějí ty hrozné věci, co Aleně ve filmu. To téma sebeobětování jsem poznal, že je obecné pro české i slovenské ženy, a pro středoevropský region vůbec. Takové ty obětavé matky. A to mě zajímalo.“
Hlavní roli nakonec svěřil Aleně Mihulové, která se o ni ovšem musela hlasitě hlásit. Horák původně počítal se starší ženou, navíc mu vadila spojitost s hereččinou jinou velkou rolí. „Mně až vadila souvislost se Sestřičkama. Nechtěl jsem vypadat, že se svezu po krásném, ale dlouho neosvěženém filmu Karla Kachyni,“ vysvětlil.
„Navíc když jsem viděl, jak mladistvě vypadá, byl to pro mě dlouho neskousnutelný oříšek. Ale v momentě, kdy si spolu s Bolkem sedli a zazpívali mi, tak už to šlo,“ dodal.
„Já jsem věděla, že je to role pro mě, a snažila jsem se ho přesvědčit, aby to viděl i on,“ doplnila jej Mihulová. Snímek, ač se věnuje smrtelně vážným věcem, nepůsobí ponuře, ba naopak. Je v něm plno vtipných momentů. Taková komedie o umírání, chtělo by se až říct. „V mých očích ten film optimistický je,“ říká Horák.