Hlavní obsah

Jason Swinscoe: Nechci být jen filmovým skladatelem

Právo, Šárka Hellerová

Na festivalu Colours of Ostrava 17. července vystoupí populární britské nujazzové těleso The Cinematic Orchestra. Právu poskytl rozhovor jeho zakladatel a šéf Jason Swinscoe.

Foto: archív kapely

The Cinematic Orchestra vznikli v roce 1999. Zatím vydali tři studiová alba. Jason Swinscoe je na snímku třetí zprava.

Článek

Kromě koncertu na Colours of Ostrava máte na léto zatím naplánovaný jenom jeden další v Londýně. To mají fanoušci v České republice štěstí, že vás uvidí.

Chystáme turné na listopad. Přes léto moc koncertů není, protože dokončuju čtvrté album, které vyjde na podzim. Budu mixovat nové písničky. Stejně jako první deska bude mít i tato sedm skladeb, dvě z nich jsou instrumentální. Za půl roku vyjde další počin.

Pořád píšu a produkuju hudbu a už jsem měl tolik materiálu, že to vydá na dvě alba. Na prvním budou hostovat úžasní vokalisté. Prozradím jména skvělého zpěváka Mosese Sumneyho z Los Angeles, Patricka Watsona, který zpíval v písni Build The Home, nebo jazzovou zpěvačku Melanie De Biasio z Belgie.

Mísíte elektronickou hudbu s akustickými nástroji. Jak váš hudební přístup vznikl?

Je za tím touha kombinovat technologii a reálný svět. Na technologii mě baví, jak se vyvíjí a vznikají nové možnosti. Miluju to, že můžete tyto světy kombinovat, myslím tím elektroniku i akustické nástroje. Je to svět otevřených příležitostí, paleta pro umělce. Můžete s její pomocí vytvořit výraznější barvy. Mám rád například švédskou společnost Teenage Engineering, jež vyrábí nejrůznější technologie, které strčíte do kapsy, můžete se s nimi procházet a skládat hudbu. Nemusíte být ve studiu. Užíváte si den kdekoli na světě, třeba v Paříži nebo New Yorku, a když máte inspiraci, můžete tvořit. Přináší to úžasnou svobodu.

Lásku k jazzu, kterým jste ovlivněn, ve vás prý vzbudila baskytara. Je to pravda?

Ano, hrával jsem na ni a na všech jazzových kytarách mě zajímala rytmická sekce. Sledoval jsem bubeníky a baskytaristy. Bavili mě Elvin Jones nebo Jimmy Garrison, bavily mě taneční bigbandy v Americe dvacátých let. Nejdřív to byl bebop, pak do toho přišel hip hop a vyvinuly se úplně nové styly. A rytmické sekce v tom hrály důležitou roli.

Nahrál jste soundtracky k několika snímkům, například k přírodovědnému dokumentu o plameňácích, hráváte na filmových ceremoniálech. Bylo od začátku vaším záměrem proniknout do světa filmu?

Rozhodně bylo mým záměrem dělat hudbu s filmovým zvukem. Vizuální aspekt a příběh je pro mě důležitý. Nemám rád pop music s jednoduchou strukturou sloka–refrén. Potřebuji pro příběh delší prostor, třeba třicetiminutovou písničku. To má návaznost na svět obrazu. Filmový svět je pestrý, baví mě ho zkoumat. Mým prvotním cílem ale není být jenom filmovým skladatelem. Nechci přestat vydávat vlastní studiové nahrávky, jak se to lidem občas stává, když mají dost práce u filmu.

V roce 1999 jste vydal album Motion a hned vás pozvali, abyste hrál u příležitosti předávání ceny za celoživotní dílo režiséru Stanleymu Kubrickovi. Je to váš oblíbený režisér?

Jistě. Že jsem tam mohl hrát, byla obrovská pocta, je to velký umělec své generace. To jsem nemohl odmítnout, byl to úžasný zážitek.

Je pro vás velký rozdíl skládat hudbu pro alba The Cinematic Orchestra a film?

Když skládáte pro film, musíte se naplno ponořit do příběhu a tvořit podle něj. Je to trochu jako hlavolam. Musíte se přesně trefit, sledovat hlavního hrdinu nebo téma. Průzkum tématu tvoří zásadní část práce. Většinou pak napíšu mnoho různých verzí a sleduji, které se záběry souzní. Dokonale doplnit záběry hudbou je výzva, jež mě baví. Musíte vyvolat správné emoce, najít správné barvy, které podpoří režisérův záměr.

Co vás v poslední době na poli filmové hudby zaujalo?

V posledních dvou letech udělal několik pěkných věcí Trent Reznor z Nine Inch Nails. Líbila se mi jeho minimalistická elektronická práce pro film Interstellar. Dokázal hudbu skvěle napasovat, naprosto ideálně dokresluje kontext. Tak to má vypadat.

Na prvním albu Motion jste využíval úryvky skladeb jiných hudebníků, třeba zpěvačky Niny Simone. Budou podobné prvky i na novém albu?

Ne, všechno, co bude na novém albu, vzniklo nově. Jsou tam ale písně, které obsahují sekce od úžasného skladatele a aranžéra smyčcových nástrojů z Los Angeles. Je to mladý muž, naprosto neuvěřitelný umělec. Jmenuje se Miguel. V současné době ho uhání některá velká hiphopová jména. Vytvořil pro několik nových písní nádherné aranže.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám