Hlavní obsah

RECENZE: Alt-J okouzleni melodiemi, košatostí i art rockem

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Debutovým albem An Awesome Wave (2012) způsobili Alt-J na evropské alternativní scéně pozdvižení. Dostali za ně prestižní Mercury Prize a celosvětově si je koupilo více než milión fanoušků. Druhé album This Is All Yours (2014) filozofii prvního potvrdilo i prohloubilo. Ve středu večer v rámci evropského turné k němu hráli Britové v pražských Žlutých lázních.

Foto: Infectious

Alt-J se představili ve Žlutých lázních v Praze.

Článek

Na druhé desce trochu zvolnili tempo, rytmy jsou méně exponované a sound je melancholičtější než u debutu. Pro mnohé fanoušky to byl důvod přimknout se ke kapele ještě více, pro jiné zase procedit skrz zuby, že je to trochu nuda. Jenomže takzvaný syndrom druhého alba musí prožít každá kapela, takže všechny ty diskuse k němu patří.

Alt-J tvrdí, že raději hudbu skládají a nahrávají, než prezentují naživo. Není divu. Z jejich skladeb je patrné, jak rádi si hrají s dynamikou, tempy, rytmy i aranžemi a jak moc jsou přitom tvůrčí. Jakmile ale vejdou na pódium, svazují je samply a elektronické pasáže, které udávají písním tón a oni kolem nich naživo krouží a dotvářejí je tak, aby byly co nejmasivnější a blízké albovým verzím. Bytostné tvůrce, jakými oni jsou, to musí trochu otravovat, vždyť jim je při koncertech upřen prostor využití okamžitého tvůrčího potenciálu, stejně tak muzikantského.

Na druhou stranu, a to se ukázalo v Praze také, dostanou fanoušci písničky tak, jak je mají rádi a jak je znají. Pravda, zpěvák a kytarista Joe Newman není naživo žádný hlasový přeborník, a tak pokud něco při vystoupení ve Žlutých lázních opravdu zabolelo, byly to jeho intonační nepřesnosti. To je ale daň živým vystoupením.

Přesto převládl dobrý dojem. Elektronický indie rock, který formace prezentuje a jímž oslovuje především mladé fanoušky, se hlavně v novějších skladbách nechal evidentně ovanout, místy až fascinovat art rockem, a vlastně z toho udělal ambici čtveřice. V promyšlených a citlivých aranžích skladeb, kdy se nestane, že by sklouzly až k nudné ekvilibristice, se navíc tu a tam objevují silné melodické motivy, což jim dává podstatnou míru srozumitelnosti. Za pozornost pak jistě stál výkon bubeníka Thoma Greena, který kompozicím mnohdy dával větší drajv, než jaký mají na albech.

Předskakující londýnské elektropopové dívčí duo Kaleida dokázalo, že i ve dvou, konkrétně ve složení zpěv–klávesy, lze vyzpívat pěkné popové písničky s dobrými a zapamatovatelnými melodiemi.

Alt-J, Kaleida
Žluté lázně, Praha, 17. června

Celkové hodnocení: 75 %

Reklama

Výběr článků

Načítám