RECENZE: David Koller v Brně podtrhl krásu nových písní

Průtrž mračen a na to konto poškozené pódium odnesl Peter Ariston, slovenský zpěvák, který měl ve třicetiminutovém bloku večer otevřít.  Místo jeho vystoupení technici vysušovali scénu i aparaturu a činili vše pro to, aby mohl alespoň Kollerův set zdárně proběhnout. Úsilí se nakonec vyplatilo, a protože v následujících dvou hodinách již nezapršelo, bylo odměněno dvojnásobně.

David Koller na speciálních koncertech v Ostrově nad Ohří, Praze i Brně představil především písničky z nového alba ČeskosLOVEnsko. Alba, které není prvoplánové, leč nese jeho nezaměnitelný autorský i výrazový rukopis, a když dostane dost posluchačského zájmu, odtajní i plíživou krásu a naléhavost písniček.

Naživo to všechno Koller zdůraznil ještě víc, protože se v Brně on i jeho doprovodná kapela představili ve velice dobré kondici. V první řadě bylo potěšitelné slyšet ho zpívat. Léta na scéně dala jeho projevu intonační jistotu, výraz zůstal nezměněn, čili nezaměnitelný, a nadto si občas dovolil pustit se do pěvecky složitějších pasáží, to když svým linkám dotvářel takzvané kudrlinky.

Nápomocen mu byl velmi dobrý zvuk koncertu, čitelný, akurátní, přitom semknutý a dostatečně energický na to, aby bylo patrné, že Kollerova kapela je veskrze rocková. To svými výkony potvrzovali jak kytarista Michal Pelant, který se párkrát střihl krátké sólo a v pohodě zvládal vokální party, tak technicky zruční baskytarista Marta Minárik či klávesový hráč Michal Nejtek, stejně jako neustále se lepšící Adam Koller za bicí soupravou a jeho znamenitý kolega v bubenické zbroji Tomáš Marek.

David Koller si párkrát sedl za bicí také. To pak jeho bubeničtí kolegové zmlkli a dali mu dostatek prostoru představit se u nástroje, který jej provází od počátku hudební dráhy.

Repertoár koncertu skutečně patřil především novým písničkám. Partnery jim byly skladby starší a také ty, které patří do repertoáru skupiny Lucie, v níž se Koller proslavil nejvíce. To vše vkusně doplňovaly projekce výtvarnice Kateřiny Slunéčkové na videostěnách vzadu na pódiu, které na místě mixoval jeden z nejlepších českých VJ Jan Hladil.

Milým momentem bylo přizvání Michala Ambrože, zpěváka a kytaristy Jasné páky, ve které společně s Kollerem stále působí. Zazněla slavná Pal vocuď hajzle, kterou Ambrož uvedl slovy o tom, že jeho a Kollera kromě hudby vždy spojoval i odpor k bolševikům. Dodal také, že se ho kamarád Koller snaží po zdravotních těžkostech znovu uvést do života.

Jako obvykle vyvolávaly písně z repertoáru Lucie i starší Kollerovy hity u diváků na naplněném špilberském nádvoří reakce nepokrytě radostné. Podobně bezprostředně ale reagovali, jistě se znalostí koncepce večera, na skladby nové. Mnozí z nich si jejich části rovnou zpívali, čímž korunovali atmosféru povedeného koncertu.

Celkové hodnocení: 90%

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: