AquaBabes: Je to dobrý krůček k tomu, co by mohlo být dál

Ilona: Studuju na konzervatoři a do popu se až tak nezařazuji, protože zpívám hlavně šansony. Tento projekt mi však přišel zajímavý tím, že je možné se v něm zviditelnit. Má obrovskou reklamu, naše písnička, klip a tím pádem i naše tváře se objevují v televizi, na internetu či v dalších médiích. Myslím si, že je to dobrý krůček k tomu, co by mohlo přijít dál.

Karolina: Jak jsme se o tom bavily, máme to tak asi všechny.

Ilona: Máte pravdu. Já osobně s tím navíc mám dlouhodobou zkušenost. Jsem jako chameleon a dokážu se maskovat do různých rolí a typů. Byla jsem už blondýna, hnědovláska a v klipu AquaBabes jsem zase zrzavá. Vypadám prostě v každém projektu, kterého se zúčastňuji, jinak. Trochu se toho bojím. Je to problém celé mé kariéry.

Karolina: Pro mě to bylo v pohodě, byla tam skvělá atmosféra. První den to byl trochu šok, protože nás přišlo opravdu hodně a já se bála, že s každou chybou, kterou udělám, mě budou všichni sledovat a posmívat se mi.

Jakmile jsem ale před komisí promluvila, tréma ze mě spadla a pak už to bylo velmi příjemné. Komise po nás chtěla, abychom zazpívaly, zatancovaly a popovídaly o svých uměleckých zkušenostech.

Karolina: Padly, v podstatě hned, jak nás vybrali.

Ilona: Hudebně asi Míša a já, protože Míša už má konzervatoř vystudovanou a já na ní jsem. Obě navíc máme kapely a už nějakou dobu na scéně působíme.

Michaela: Do smlouvy s AquaBabes jsme měly napsat, co ještě děláme. Zároveň nám ale řekli, že to můžeme dělat dál. V mém případě to bylo dost důležité, protože například hraju v Divadle Semafor a nebyla bych nadšená z toho, kdybych to musela na rok opustit. Působení v AquaBabes je teď pro mě ale nejdůležitější.

Ilona: Líbí. Když jsem ji poprvé slyšela v anglickém originálu, zněla dobře, šlapala, byla taneční a bylo mi jasné, že bude fungovat. Když nám ale poslali první návrh textu a já si ho přečetla, řekla jsem si, že smlouvu s AquaBabes nepodepíšu, protože něco takového zpívat nebudu. Potom se to však měnilo a musím říct, že finální verze je už dobrá. Když se text upravoval, mohly jsme do toho mluvit. Pro určité pasáže nám dokonce nabídli dvě varianty a my si mohly říct, kterou chceme zpívat.

Michaela: Je zajímavé, že původní verze naší písničky je akustická a hraje v ní jenom kytara. Prošla tedy velkou obměnou, a když jsme po měsíci nahrávání slyšely konečnou verzi, bylo to něco docela jiného. Nám se ale ta původní tak líbí, že jsme uvažovaly, že bychom ji rády zpívaly v té podobě. Stále se o tom bavíme, možná bychom ji mohly ještě nahrát. Je to nádherná písnička, jak v akustické, tak elektronické popové verzi.

Michaela: To nám bylo jasné. O nahrání akustické verze jsme se spíše bavily mezi sebou.

Karolina: Nazpíváme nějaké coververze skladeb jiných umělců, abychom mohly koncertovat. Bavily jsme se také o tom, že bychom mohly využít zkušenějších z nás a napsat vlastní autorskou písničku. O tom ale zatím spíš uvažujeme, protože to není tak jednoduché.

Michaela: Chtěly bychom se během roku v AquaBabes realizovat a využít možností, které nám to dává. Ve smlouvě je to však tak, že vlastní písničku si můžeme napsat až poté, kdy budeme mít rok v kapele za sebou. Zkusíme se domluvit, abychom to mohly udělat dřív.

Michaela: Každá z nás má svůj styl. Ilona má ráda šansony, já jazz a rock, Monika se zase pohybuje v oblasti hip-hopu. Až AquaBabes skončí, určitě se budeme svým stylům každá věnovat dál.

Není ale ani vyloučeno, že budeme pokračovat dál pod jiným jménem. Je těžké to říct nyní, protože se to celé teprve rozjíždí. Myslím si, že pokud nás něco stmelí, budou to společné koncerty. Potom se uvidí.