RECENZE: Násilný pokus dojmout čtenáře

Uvnitř textu se však pocit trapnosti zvětšuje. Ocitáme se v příběhu nazíraném optikou malé Millie. Dívenky, které zemřel tatínek, a maminka se z žalu rozhodla ji zanechat v obchodním domě svému osudu a nadobro zmizet. Holčička si však k úlevě všech přítomných nalézá mezi regály a štendry s šaty nové přátele, kterými jsou duch tatínka, převtělený do umělohmotného panáka, ovdovělý smutný stařec, který stále klepe pahýly prstů do neviditelné klávesnice, a bláznivá asociální stařena, jež roky nevylezla z domu. Z této ultra smutné kombinace se Davisová snaží pomocí infantilního jazyka vykouzlit tu nejdojemnější sentimentální roztomilost na světě.

Podle všeho se totiž domnívá, že roztomilost, kterou nešetří a zvýrazňuje ji prostřednictvím dívčiných myšlenek a projevů, společně s maximálně dojemnými a smutnými osudy dvou starců nad hrobem, tvoří tu nejkouzelnější kombinaci, ze které vznikne trhák, dojemnější než Láska nebeská.

Na dojatost a smutek autorka apeluje od první stránky tak silným způsobem, že slabší povahy se nejpozději na straně padesát citově rozloží. Důvodů bude několik. Stařec, jenž si nechal useknout prsty skřípnutím do rakve své mrtvé ženy, stráví zbytek života vyklepáváním vyznání lásky svými pahýly do všeho kolem sebe. Stařena po bezútěšném životě po boku odcizeného manžela ovdoví a uzavře se navždy do svého domu, kde plánuje hnít až do své smrti. A malá Millie, kterou opustí rodiče, si vede seznam mrtvých, kterému dominuje tatínek a její pes.

Z knihy téměř hmatatelně odkapává urputná a neutuchající snaha čtenáře dojmout, ideálně rozplakat, za cenu patosu a trapnosti.

Kdyby snad někdo nepochopil, že stáří může být strastiplné nevlídné období plné bolesti, či snad nevěděl, že přijít o životního partnera, rodiče či nejbližšího přítele je vskutku smutné, z této knihy to pochopí, neboť to bude pravděpodobně jediný a nejsilnější zážitek, který si z ní odnese.

Celkové hodnocení: 40 %

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: