Článek
Jste spokojen?
Je to velký úspěch, na který jsme čekali osm let. Naposledy jsme totiž jako skupina roku dostali Anděla v roce 2007 a já se dokonce v dalších letech smířil s tím, že už ho nikdy nedostaneme znovu. Proto mě to velice těší, stejně jako mě těší, že jsme ho dostali jako kapela.
Nepotěšil by vás víc Anděl za album roku?
Trošku jsem v to doufal, protože naše loňská deska Rockfield je v naší diskografii trochu výjimečná. Nejenom kvůli tomu, že jsme ji točili v zahraničí. Je to jako uskutečněná sci-fi. Kdyby před lety někdo řekl, že ji budeme točit v Anglii, míchat na Novém Zélandu, masterovat v New Yorku a pak za ni jako kapela dostaneme Anděla v Karlíně, řekl bych, že je to sci-fi. Ona je to ale realita, a my jsme opravdu šťastní.
Cítíte, že vás zisk ceny před vašimi fanoušky i odbornou veřejností k něčemu zavazuje?
Tak to neberu, spíš mi dává chuť pracovat dál. Ve chvíli, kdy nás ocení odborná veřejnost, která Akademii populární hudby tvoří, máme pocit, že naše práce má smysl. Je skvělé, že máme takovou zpětnou vazbu. Teď jsme s kapelou na turné, chodí na nás třikrát víc lidí, než chodilo před pěti lety, novou desku hrajeme celou, lidé znají všechny písničky z ní a zpívají je s námi. To je skvělé. Tohle všechno a samozřejmě i zisk ceny mi dávají chuť a inspiraci do další práce.
O vašem loňském albu Rockfield se tvrdí, že je plné hitů. Uspěly už skladby Víno, Každý ráno, aktuálně se do rádií dere skladba Láska a hvězdy. Kolik dalších singlů z něho ještě vytáhnete?
Než jsme šli nahrávat, dali jsme si cíl. Řekli jsme si, že to uděláme jako kdysi Beatles a budeme se snažit, aby každá písnička mohla být singl. Neříkám, že se nám to povedlo. Podle mě by ale ještě úspěšným singlem mohly být Narozeniny, Jak je to dojemné I a určitě ještě jedna další.