RECENZE: Kate Winsletová září prostotou. Do kin přichází snímek Alana Rickmana Králova zahradnice

Jenže Králova zahradnice je docela jiný film, než mohou očekávat milovníci Tří mušketýrů.

Rozhodně to není zábavná romantická podívaná s komediální nadsázkou. Rickman velmi zvolna a velmi civilně vypráví nikoli o láskách a soubojích na dvoře Jeho Veličenstva, ale o jemném předivu vztahů dvou obyčejných neobyčejných lidí a krále.

Tato trojice, nikoli luxus zahrad, které dal Ludvík XIV. vybudovat, aby ohromily celou Evropu, tvoří ústřední linii filmu.

Nepochybným faktem je, že král najal zahradního architekta, aby kolem zámku ve Versailles vybudoval zahrady nevídané krásy. Dál už je to fiktivní příběh, kdy architekt André Le Notreke povolal Sabine de Barrovou, ženu z lidu, která se zahradami zabývala, a požádal ji, aby mu pomohla vytvořit jednu část zahrad, Lasturový hájek.

Vztah těch dvou nebyl jednoduchý. André zprvu ženě, jež musela zvládnout nejen náročný zahradnický úkol, ale také zákeřnost dvorské etikety, vášní a falešnosti, příliš nevěřil. Neseděla mu její osobitost a pokrokové názory, a teprve postupně začal chápat princip chaosu (originální název filmu je A Little Chaos, v překladu Malý chaos), který má v důsledku své neopakovatelné kouzlo.

Sabine je žena, která odzbrojuje obyčejností, přirozeností, tím, jak dokonale je svá bez ohledu na to, co tím způsobí. Nečekaný je i její vztah s králem, kterého nejdřív ani nepozná, a pak k němu získá až těžko pochopitelnou důvěru. Tajemství její minulosti navíc tvoří nad velmi jednoduchým dějem závoj, který celý film zahaluje lehkým oparem.

Králova zahradnice má sice prostý příběh, ale není to jednoduchý film, a kdo čeká odnož Angeliky, bude se nejspíš dost nudit. Dokonce ani ten, kdo se chce dozvědět víc o tom, jak vznikaly zahrady ve Versailles, nebude patrně uspokojen.

Přesto jde o film pozoruhodný, určený spíše velmi trpělivým filmovým fanouškům, kteří rádi zkoumají dialogy a přemýšlivě pozorují vývoj vztahů. Všechny tři hlavní postavy už mají za sebou nesnadnou minulost, prožily toho nemálo a působí unaveně. Přesto jsou schopny tuto únavu životem skrývat, vzepnout se ještě znovu k silnějším emocím, než by samy čekaly, i k nečekaným rozhodnutím, a především vyjádřit víc beze slov než v dialozích.

Alan Rickman, který se podruhé pustil do filmové režie a současně hraje Ludvíka XIV., v tomto pojetí vsadil především na herecké výkony, jimž vévodí Kate Winsletová v roli Sabine.

Prostá a zároveň naprosto originální a výjimečná žena, tedy postava, která Winsletové dokonale sedí.

Výborným partnerem je jí Matthias Schoenaerts, který hraje Andrého. Rickman svého krále zahrál přesně tak, jak si ho představoval, Stanley Tucci se pak velmi dobře zhostil role králova bratra, prince Filipa.