Hlavní obsah

RECENZE: Dobrá výstava, ale příliš malé kapacity

Právo, Peter Kováč

Po nástupu ředitele Romana Musila se Západočeská galerie v Plzni pustila do programu mapování málo známých stránek umění 19. století. Současná výstava Mnichov – zářící metropole umění 1870–1918 je z těchto bilancí nejzajímavější. Navíc jde o mezinárodní projekt, na němž se podílel tým odborníků a řada domácích i zahraničních institucí.

Foto: Právo - Petr Kováč

Gabriel von Max, Touha, pražská soukromá sbírka

Článek

Mnichov je v Plzni ukázán jako významné umělecké centrum. Pečlivé statistiky sestavené ve výborném katalogu výstavy třeba ukazují, že v zimě 1905/1906 na tamní Akademii výtvarných umění studovalo 440 mladých výtvarníků, přičemž více než třetina byli cizinci a z nich 85 obyvatel tehdejšího Rakouska-Uherska.

Mnichov byl velmi přitažlivý. Nikoli náhodou se tam na začátku 20. století objevil z Ruska Vasilij Kandinskij, který dal městu v dějinách umění přímo světovou proslulost. Výstava mapuje především vztah českých malířů a Mnichova.

Dlouho jsme za centra vzdělávání domácích talentů považovali Vídeň a Paříž, po plzeňské výstavě a také knize Taťány Petrasové a Romana Prahla Mnichov– Praha přidejme i bavorskou metropoli. V Mnichově v roce 1885 vynikl i český spolek mladých umělců, který se názvem Škréta dovolával tradice nejslavnějšího českého barokního malíře.

Výstava je atraktivně připravena. Sice chybí pár obrazů Kandinského, ale jinak se na ní objevuje plejáda známých i neprávem zapomenutých osobností zastoupená vesměs kvalitními díly. Znovu objeveným velikánem se jeví Gabriel von Max, pražský rodák, který většinu života strávil v Mnichově. Jeho význam je téměř srovnatelný s uhrančivým symbolistou Franzem von Stuckem.

Autoři koncepce Aleš Filip a Roman Musil seskupili díla do tematických i stylových celků. Divákům jsou naznačeny hodnoty mnichovské akademické malby, symbolismu, secese i raného expresionismu. Působivá je část výstavy věnovaná tématu lásky a zmaru, života a smrti.

Také katalog výstavy dokládá dobře odvedenou práci a v českoněmecké verzi je chloubou odborného potenciálu Západočeské galerie. Problém je pouze v tom, že Plzeň nemá na takto postavené mezinárodní projekty odpovídající výstavní síň. Masné krámy na to kapacitně nestačí, což rozlet autorů výstavy značně limitovalo.

Západočeši slibovali, že v Plzni bude nová galerie. Je na ni pozemek v centru města i architektonický projekt vyšlý ze soutěže. Jenže vše stále zůstává jen na papíře, což je pro Plzeň jako letošní evropské město kultury ostuda. Každý z turistů, kteří tam přijedou za uměním, záhy zjistí, že Západočeská galerie s jejími kvalitními sbírkami i s dobrým odborným týmem funguje jen jako pouhé provizorium.

Mnichov – zářící metropole umění 1870–1918
Masné krámy v Plzni, do 6. dubna

Celkové hodnocení: 85 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám