Hlavní obsah

RECENZE: Utíkej divočinou. Ale před sebou neutečeš

Novinky, Stanislav Dvořák

Režisér Jean-Marc Vallée se po Klubu poslední naděje pustil do další kvalitní látky ve spolupráci s proslulým spisovatelem a scenáristou Nickem Hornbym (Všecky moje lásky, Jak na věc). Hlubší ponor do lidských duší zmítaných běsy se vyplatil.

Foto: CinemArt

Batoh je větší než protagonistka filmu Divočina.

Článek

Příběh o životní krizi, odpoutání  od běžného života a velké cestě do divočiny nám může být povědomý (skutečně nejde o první, ba ani druhý film podobného ražení), nicméně Vallée dokáže být přesvědčivý. Zvláště když do hlavní role obsadil malinkatého ďáblíka Reese Witherspoonovou.

Byl to mazaný tah. Reese hraje už tím, jak ve filmu vypadá. I z banality, jako je nasazování obrovské krosny na záda, vykouzlí vzhledem ke svým 156 centimetrům a hubeným nožičkám vtipnou scénu. V Divočině ale není za pravou blondýnku v růžových šatech, vypadá omlácenější, smutnější a starší než dříve. O to více jí lze uvěřit velkou krizi. Sportovně zdatná herečka by tady režisérovi byla k ničemu.

Foto: CinemArt

Reese v divočině

Poté, co jí zemře matka (otec alkoholik dávno zmizel), a svým pomateným nevyrovnaným chováním si sama zničí manželství, se hrdinka vrhne do odvážné výpravy. Sama chce projít horami od Kalifornie po hranice Kanady.

Cestou se jí vybavují traumata z dětství i její bláznivá léta s heroinem. Vzpomíná na milovanou mámu a na chyby, které nadělala. Očistná cesta ji dovede k úsměvné rodince vcelku milých buranů, k dítěti s babičkou i k nebezpečným chlápkům.

Vallée chytře střídá dojemné záběry fotogenické americké divočiny za broukání notoricky známé (a perfektně tam zapadající) El Condor Pasa s vcelku humornými dialogy a nechává svou hrdinku dosáhnout civilizace i jisté duchovní očisty.

Celkové hodnocení: 70 %

Reklama

Výběr článků

Načítám