Článek
Jeho sobotní pilotní díl, odvysílaný poprvé před čtyřmi lety, opět dokázal, proč ho minulé vedení televize hned v počátku zastavilo. Obracet se k publiku filmařským jazykem osmdesátých let totiž neslibuje ani tak současnou krimi z venkova jako spíš večer pro pamětníky.
Po několikaleté pauze navázala Nova na pilot dalšími epizodami, dotočenými už za nového vedení. Druhý díl, odvysílaný v neděli, vypadá o něco lépe. Nabídl současnější způsob vyprávění, přesto se od předchozího přístupu neodpoutal. Stále staví na zaprášeném, kýčovitém obrázku zapadlého kraje, kde si všichni vidí do talíře a kde se to hemží svéráznými postavičkami.
Směšně romantizující přístup ke kraji a podivínským horalům sice z velké části zmizel, ale utlachanost vztahových seriálů Policii Modravu neřadí ani k oslnivým televizním novinkám, ani mírným, milým překvapením. Vypadá to jen na další kus z novácké dílny, který se bude lišit hlavně působivými kulisami Šumavy a skutečností, že se natáčelo v reálných prostředích.
Povídkový cyklus České televize Škoda lásky navazuje na početnou řadu „bakalářsky“ laděných malých televizních komedií, nesourodou a ve výsledku poměrně rozkolísanou, takže příslib pokračování nejenže nebudil nadšení, ale spíš údiv, proč tu rozkodrcanou kárku televize vůbec vylepšuje. Pokračování však vypadá zatím slibně. Jednak střídměji, tedy navazuje se menším počtem titulů, jednak promyšleněji, jak se zatím zdá podle úvodní dvojice. Kreativní producent Josef Viewegh a režisér Jan Pachl totiž do prvního nedělního večera spojili dva filmy natočené na motivy povídek Eduarda Petišky, z nichž první, nedokončenou, Viewegh dokonce dopsal.
Spojuje je prostředí – proslulý předválečný penzion v Posázaví s odstupem desítek let proměněný v odborářskou zotavovnu – i totožný motiv místního svůdce, který se pokouší vloudit do vztahu dvojice hostů.
Pro obě je charakteristický důraz na atmosféru, což je režisérova silná stránka, kterou předvedl už v seriálu Cirkus Bukowsky. I tentokrát sice působí trochu nejistě v citu pro tempo a rytmus, ale vyváží to jak schopností oba filmy propojit v působivém kontrastu, tak větší sebejistotou, se kterou podává mladší příběh.
Pokud televize podobně přistoupila i k dalším novým povídkám, tentokrát pro cyklus nedělních večerů škoda nebude.