Hlavní obsah

Bankovní loupež v jednom záběru. Filmové Berlinale je plné silných ženských postav.

Právo, Věra Míšková, Berlín

Defilé silných ženských postav pokračovalo po slavnostním zahájení ještě celý festivalový víkend. Prozatímní favoritkou je mezi nimi osmašedesátiletá Kate v podání skvělé Charlotte Ramplingové ve filmu 45 Years režiséra Andrewa Haigha.

Foto: Reuters - Hannibal Hanschke

Herci Tom Courtenay a Charlotte Ramplingová představili v Berlíně film 45 Years.

Článek

Komorní příběh láskyplné manželské dvojice, která se chystá oslavit 45. výročí svatby, vypráví o tom, jak obtížné je vyrovnat se s minulostí. Kate se totiž v předvečer oslavy dozvídá, že její muž měl kdysi před ní jinou velkou lásku a jen osud zabránil sňatku a narození dítěte. Kate se zmocňuje pochybnost – byla po celých těch pětačtyřicet let jen náhradnicí za neznámou ženu?

Chytře napsaný a s citem natočený film je díky vynikajícímu výkonu Ramplingové upřímně dojemný.

Ze zcela jiného soudku je německý thriller Victoria režiséra Sebastiana Schippera – byť s další silnou ženou v popředí. Příběh mladé Španělky, která pracuje v Berlíně a uprostřed noci se seznámí s partičkou mladíků, což zcela změní její život, trvá předlouhé dvě a půl hodiny, natočené v jediném záběru.

Roztřesená kamera sleduje pětici mladých lidí, jak se potuluje městem, plácá jen tak páté přes deváté, popíjí na střeše domu i na ulici – a zhruba po hodině filmu začne atmosféra houstnout, když vyjde najevo, že ráno čeká kluky nepříjemná „práce“. Jeden z nich se totiž zapletl s gangstery, dluží jim peníze, a jediná možnost, kterou gangsteři nabízejí, aby ho nechali být, představuje bankovní loupež. Mušketýři v tom kamaráda nemohou nechat a nová kamarádka Victoria to kupodivu cítí stejně…

Film má únavnou délku i značně problematický scénář, ale část publika nepochybně ocení experiment jednoho záběru a takřka reálného času, v němž se herci i kamera pohybují postupně na dvaadvaceti místech.

Deník komorné potřetí

Po Jeanu Renoirovi (s Paulette Goddardovou v roce 1946) a Lui si Bunuelovi (s Jeanne Moreauovou v roce 1964) se do románu Octavea Mirbeaua Deník komorné pustil francouzský režisér Benoit Jacquot a do titulní role komorné Celestiny obsadil jednu z největších současných francouzských hvězd Léu Seydouxovou.

Ta do Berlína nepřijela, protože točí s Danielem Craigem novou bondovku. A dělá dobře – s Jacquotovým filmem ji v Berlíně ani jinde moc slávy nečeká.

Nový Deník komorné je z rodu zhola zbytečných filmů, nepřináší ani zdaleka tolik jako předchozí, přes půl století staré verze.

Ze všeho nejvíc se podobá kterémukoliv románu z edice Červená knihovna, jen bezvýznamná zmínka připomene rasistickou notu, která zněla především v Bunuelově verzi, a celkově je velmi nudný a nepřehledný.

Do festivalové soutěže se evidentně dostal právě jen na vlně „ženských“ filmů.

Starý dobrý Mr. Holmes

Jedním z mála mužských hrdinů hlavního programu je mimo soutěž uváděný Mr. Holmes, v němž slavného detektiva, nyní již třiadevadesátiletého Holmese, hraje skvělý sir Ian McKellen.

Tomu postava vrtošivého staříka náramně sluší. Holmes žije na venkově s mladou hospodyní a jejím synem, s nímž probírá své staré kauzy. Jedna z nich mu nedá spát – vybavuje si ji jen útržkovitě, a přece víc, že zasáhla i do jeho života…

Z dalších velkých hvězd přijela do Berlína Natalie Portmanová, která hraje ve filmu Terrence Malicka Knight of Cups, odehrávajícím se v prostředí Hollywoodu.

V pondělí se festivalu představí také český zástupce. Režisérka Veronika Lišková uvede v prestižní sekci Panorama dokument Danielův svět.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám