Hlavní obsah

RECENZE: Pražská katedrála očima Karla IV.

Právo, Peter Kováč

V květnu 2016 si připomeneme 700 let od chvíle, kdy se narodil Karel IV., asi nejslavnější panovník na českém trůně. K jeho osobě se vztahuje výstava, kterou připravila historička umění Ivana Kyzourová a pod názvem Matka a syn ji najdeme v Císařské konírně na Pražském hradě.

Foto: PRÁVO – Peter Kováč

Svatovítská madona – poklad české gotiky, který dokládá, že tradice založená Karlem IV. žila dál i v době vlády jeho syna Václava.

Článek

Shromážděná umělecká díla představují záměr Karla IV. učinit z pražské katedrály sv. Víta středoevropské centrum kultu Panny Marie a Krista.

Karel IV. si během cest do Itálie opatřil v Římě kopie dvou kultovních obrazů: madony z římské baziliky Santa Maria in Aracoeli a tzv. veraikonu, čili otisku Kristovy tváře. Obě středověké kopie jsou představeny na pražské výstavě a většina diváku je uvidí poprvé. Po několik desetiletí pak sloužily jako vzory českým gotickým malířům.

Kyzourová také prezentuje Karla IV. jako sběratele relikvií – hmotných památek po Kristovi a Marii. Středověký člověk jim přikládal značný význam a Karel IV. věřil, že jejich vlastnictvím nejen posiluje svou pozici panovníka z boží milosti, ale také že relikvie mohou ochránit České království od všech pohrom, válkou počínaje a morem konče.

Předmětem, který Karel IV. získal do svých sbírek, byla třeba rouška Marie potřísněná krví, jež vytryskla z Kristova boku, když visel na kříži. A na výstavě jsou četné příklady, kdy tato relikvie začala být cíleně propagována na obrazech českých malířů.

Kyzourová krok za krokem dokumentuje, že katedrála sv. Víta tak nebyla jen nádhernou architektonickou kulisou pro královské korunovace a pohřby, že nesloužila jen k slavnostním bohoslužbám a uctívání zemských patronů, ale byla i pokladnicí předmětů a obrazů, které z Prahy měly učinit svaté město podobné Římu. A tomu Karel IV. věnoval stejnou pozornost jako založení univerzity nebo stavbě Karlštejna.

„Dnes si většina lidí spojuje katedrálu na Pražském hradě především se jmény zemských patronů sv. Víta, Václava a Vojtěcha, ale katedrála byla, podobně jako většina gotických katedrál, zasvěcená také Panně Marii a mariánská úcta pro ni byla vždy klíčová. Horlivým mariánským ctitelem byl i kancléř Václava IV. a třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Snad právě on objednal do katedrály nejvýznamnější a nejkrásnější obraz naší výstavy – Svatovítskou madonu, symbol pouta mezi Matkou a Synem,“ uvádí Ivana Kyzourová.

Vztah mezi křesťanskými relikviemi a uměleckými díly, ať už to byly obrazy, sochy nebo vitráže, je pro světové historky umění již po mnoho let atraktivním tématem, což dokládají mnohé publikace a studie na toto téma. Kyzourové patří v Čechách prvenství, že tomu věnovala v Praze speciální výstavu, připravenou atraktivně pro každého, kdo se chce dozvědět něco nového o Karlovi IV. i katedrále sv. Víta.

Škoda jen, že katalog k této výstavě není větší a obsáhlejší.

Matka a syn, gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta v Praze
Císařská konírna na Pražském hradě, do 15. března, denně 10–18 hodin

Celkové hodnocení: 90 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám