Článek
Rainerová pocházela z vídeňské židovské rodiny a hrála v Rakousku i v Německu, odkud utekla do Hollywoodu. Tam na sebe upozornila komedií Eskapáda. Ve třicátých letech získala dva Oscary po sobě za snímky Velký Ziegfeld a Dobrá země, což byl tehdy nevídaný úspěch.
Později ale řekla, že „nic horšího se jí nemohlo stát“. Dostala se pod velký tlak, protože očekávání publika byla příliš vysoká, a navíc dostávala role v samých nepovedených filmech a ty, o které stála, se jí vyhýbaly. Rainerová byla z Hollywoodu natolik rozčarovaná, že se s ním raději brzy rozloučila a žila v Evropě.
Už nikdy se jí nepodařilo získat zpět slávu, ale občas hrála. Malou roli měla třeba ve Sladkém životě Federika Felliniho a ještě v roce 1997 ve filmu Hráč podle literární předlohy Fjodora Michajloviče Dostojevského.