Článek
Ve vězni Radkovi Augustýnovi je lehké poznat hokejového mistra světa, později i trenéra a poslance českého parlamentu Augustina Bubníka. Že je předobrazem lágrového doktora Davida Blumenfelda nedostudovaný medik, osvětimský vězeň František Kraus, poznají jen lidé znalí dějin a bojů židovského národa. V knize dále vystupují kápo tábora, Němec Schlaghammer, a zástupce vítězné Sovětské armády, plukovník Viktor Petrovský, dohlížející na pravidelný odsun jáchymovské rudy na východ.
Macků vytvořil osobité charaktery s jedinečnými životními zkušenostmi, které absurdita doby svedla do jedné místnosti. Navíc v prostředí obehnaném drátěným plotem, který sám kápo označil jen za takovou oplocenou oboru s povoleným odstřelem. Je umění nepropadnout tragice situace nebo sentimentalismu, viděnému s odstupem let, i díky poznání po změně režimu. Nepochybně to je autorova životní a novinářská zkušenost, kořeněná mnoha setkáními právě s Augustinem Bubníkem, která dala jeho tvůrčímu umění pečeť pravdivých životních příběhů. Provázených smutno veselými průpovídkami a citáty, které dávaly tehdejším vězňům naději.
Není to jen ilustrace židovského vtipu: Když se život nemění k lepšímu, chvíli počkej. Určitě se změní k horšímu. Je to vskutku tragikomický dramatický tvar dávající tušit, že jde původně o hru určenou pro jeviště.
Macků dokázal, že drama je nejen bytostnou součástí literatury, ale v jeho dalším zpracování i podnětem k působivé próze. Možná je to zase námět pro nějakou scénu, která se nebojí pravdy o naší historii, o smutku života, ale chce vidět i naději.
| Jiří Macků: Osudové koncovky | |
|---|---|
| Nakladatelství C, 112 stran, 149 Kč |
Celkové hodnocení: 95 %
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: