Článek
Z více než stovky fotografií shlíží na návštěvníky tvář, jež je pokaždé jiná. To je nejvýraznější devíza jejího herectví, kterou si na výstavě uvědomíte. Fotografie dokumentují nejen vývoj umělecké kariéry Červené od počátků až po dnešní dny, ale především její schopnost proměny do každé postavy, která začíná už výrazným líčením tváře, jež umí být bez ohledu na věk žensky krásná a přitažlivá, stejně jako k nepoznání ošklivá. A z jejího výrazu vyzařuje jednou zjihlý cit, podruhé neprostupný chlad a neženská tvrdost.
Hned na začátku kariéry se zapsala do srdcí diváků jako Káča v Divotvorném hrnci po boku Čochtana Jana Wericha. A pak jsou to desítky dalších, především operních postav: Amneris, Varvara, Erda, Fricka či pitvorná Baba Turek ze Stravinského Života prostopášníkova. A samozřejmě Carmen – vyzývavá, posměšná i vážně nahlížející do tváře smrti.
Soňa Červená v Březinově opeře Toufar ztělesňuje mocenské zlo padesátých let minulého století.
Největší část fotografií ve výběru Jana Králíka dokumentuje působení Červené na zahraničních scénách v Berlíně, Barceloně, Mnichově, Frankfurtu, San Francisku a řadě dalších měst. Menší připomíná i její činoherní působení na scéně hamburského Thalia Theater, její spolupráci s Robertem Wilsonem, Tomem Waitsem a Lou Reedem, až po současné role.
Fotografie, kostýmy a četná ocenění doprovází projekce dokumentů o životě Soni Červené, z nichž zaznívá nejen její zpěv, ale i hlas připomínající osudy jejího otce Jiřího Červeného, zakladatele kabaretu Červená sedma nebo dědečka Václava Františka Červeného, světoznámého výrobce hudebních nástrojů.
A v televizní 13. komnatě Soni Červené zazní i její krédo: Talent a píle je jen padesát procent úspěchu, tu druhou polovinu tvoří posedlost, píle a pokora.
| Soňa Červená: Tím vším jsem žila |
|---|
| Novoměstská radnice Praha, do 31. října 2014 |