Článek
„Fotografie ukazují skutečné tajné agenty, jak si nasazují paruky a umělé kníry, nacvičují boj, oslavují či fotografují sami sebe,“ vysvětlil Tomáš Moravec z Goethe-Institutu. „Ukazují nám také oběti špionáže, které možná dodnes neví, že byly sledovány. Vidíme chodce na ulici, lidi u poštovních schránek, jejich byty před a během domovních prohlídek.“
S projektem přišel vizuální umělec Simon Menner, který strávil průzkumem archívů s fotografickým dědictvím východoněmecké Stasi dva roky. Simon Menner bude přítomný na první projekci fotografií, která se uskuteční dne 29. září od 17:30 v Goethe-Institutu.
„Pražský Goehte-Institut při příležitosti tohoto projektu zcela ojediněle otevírá veřejnosti jindy nepřístupné prostory bývalé sauny, kterou ve sklepních prostorách svého času využívala diplomatická elita Německé demokratické republiky. Prostředí, které bylo do roku 1989 úzce spojené s východoněmeckým režimem, tak poskytne stylové a působivé zázemí projekci obrazů z archivů státní bezpečnosti. V tištěné podobě je pak možné velkoformátové fotografie obdivovat, či spíše zkoumat, v Café NoNa při Nové scéně Národního divadla,“ doplnil Moravec.
Stasi (oficiálně Ministerium für Staatssicherheit, Ministerstvo státní bezpečnosti) byla tajná služba komunistické NDR, obdoba české StB. Stasi bývala označována také jako Štít a meč strany. Byla založena v roce 1950 a zrušena v roce 1989. Dlouhá léta organizaci velel Erich Mielke.
Ke konci totality už měla Stasi 91 000 pracovníků a za celou dobu se v ní vystřídalo asi 250 000 lidí, z toho tvořili 85 procent muži. Stala se tak nejsilnější a největší tajnou službou v poměru k počtu obyvatel v dějinách, protože 1 agent hlídal jen 180 občanů. Sovětská KGB měla jednoho agenta na 595 občanů a nacistické Gestapo pouze jednoho zaměstnance na 8 500 lidí. Centrála Stasi v Berlíně-Lichtenbergu zabírala 29 budov a organizace měla i spoustu dalších poboček.