Článek
Na impozantní, obrovské scéně hrála kapela bez pěti minut dvě hodiny, naservírovala fanouškům jednatřicet písniček, použila k tomu mimořádně výkonnou aparaturu, která zaručila dobrý zvuk v celém areálu, bohatý světelný park i několik pyrotechnických efektů.
Dešťová komplikace
Na závěr následoval ohňostroj, tradiční a vždy milá tečka za koncerty tohoto typu. Přitom odehrát jeden jediný a takto monstrózní je sázkou do loterie. Přestože na něj Kabát tři měsíce zkoušel v hale v pražských Modřanech, jejíž plocha simulovala obrovskou rozlohu pódia, leč stejně byla ve srovnání se skutečností malá, mohlo to dopadnout všelijak.
Pětadvacáté výročí kapely si užívali všichni muzikanti.
Teplická pětice ale svou úlohu splnila. I přesto, že ji dva dny před koncertem začal trochu hatit plány intenzivní déšť, který promáčel areál na Vypichu tak vydatně, že kapela prostřednictvím sociálních sítí i médií vyzvala fanoušky, aby si navlékli voděvzdornou obuv. V sobotu ale nepršelo, a tak to na Vypichu jenom klouzalo, nebořilo se.
Překvapivý start
Úvod koncertu byl trochu překvapivý. Kabát odstartoval písničkou Úsměv pana Lloyda z alba Corrida. Není pro něj tradiční otvíráková, nicméně výbušnost a zemitost, pro formaci tolik typickou, v sobě má. Následovaly V pekle sudy válej a Porcelánový prasata, skladby, které náladu na pódiu i v publiku bezpečně rozpumpovaly.
Kapelou Kabát byli unešeni i malí posluchači.
Kabát tentokrát nečelil potížím ze začátků velkých koncertů, kdy se po dvě tři skladby obvykle dorovnává zvuk, aby to začalo být ono teprve posléze. Do dalších kompozic se tedy mohl ponořit řádně nažhavený a s jistotou, že vše funguje, jak má.
Nejdále do historie se podíval s písničkou Máš to už za sebou, která je z prvního alba Má jí motorovou z roku 1991. Za zatím posledního počinu Banditi di Praga (2010) zazněla titulní píseň a Ebenový hole.
Pepa Vojtek dostal, jako vždy, diváky do varu.
Pepa zpíval s přehledem
Josef Vojtek zpíval s přehledem a statečně rozvibrovával hlasivky tam, kde to chtělo pořádný rockový drajv. Kytaristé Ota Váňa a Tomáš Krulich, stejně tak celá kapela, zachovávali písničkám původní tvar a svá sóla i riffy odehráli s chutí a jistotou. Rytmika šlapala bezchybně a baskytarista Milan Špalek si sólově zazpíval v hudební hříčce Joy z alba Corrida.
To, co před pěti lety
Na Vypichu se letos stalo to, co před pěti lety. Jediný koncertní pokus Kabátu vyšel. Sem tam nějaký ten falešný tón jde na úkor živého hraní, a to, že nezazněla žádná nová písnička, je sice škoda, nicméně bůhví, jestli by to diváci, natěšení na všechny ty hity, vůbec kvitovali s povděkem.
Pokud tedy členové Kabátu v rozhovoru pro Právo před dvěma týdny v nadsázce tvrdili, že o tom, zda budou hrát za pět let na Vypichu opět, rozhodnou jejich lékaři, přejme jim, aby výsledky všech jejich zdravotních testů dopadly výhradně dobře. Ten hudební na Vypichu zvládají na výbornou.
Rozdílní předskokané
Podobně si vedli dánští D.A.D. v roli hlavního hosta. Své syrové hardrockové skladby sázeli s obrovskou fazónou. Lenka Hrůzová, která akci se svou kapelou zahajovala, bude potřebovat pořádný vlastní repertoár. Teprve potom budou její koncerty opravdové.
Jako předskokan skupiny Kabát vystoupila dánská skupina D.A.D.
Kabát Vypich, Praha, 13. září
Celkové hodnocení: 90%