Článek
Swans od svého vzniku na počátku osmdesátých let experimentovali s extrémními polohami hudby. Snažili se dosáhnout maximální působivost nejen hlasitostí, ale také brutalitou zvukových stěn. Na rozdíl od většiny představitelů hard coru se nesnažili stupňovat tempo, ale naopak je zpomalovali. Jejich hudba působila jako zatloukání hřebů do těla křižovaného, což souznělo s texty odhalujícími temné stránky mysli. Zpěvák Michale Gira psal o utrpení, násilí, bolesti i chamtivosti.
I když skupina později svůj projev zjemnila, když se nejprve přiblížila gotickému rocku, a poté si pohrávala s abstraktními plochami blízkými filmové hudbě, obnovení Swans nabídli typickou brutalitu. Pojetí se však proměnilo. Swans více staví na vrstvách v mase zvuku, než na pomalém valivém rytmu a pohrávají si hodně s barvou zvuku, kdy zkreslené kytary a rytmiku doplňují trubkové zvony.
Ukazuje to i aktuální dvojalbum se třemi hodinami hudby.
Před Swans zahraje newyorská hluková experimentátorka Margaret Chardiet užívající jméno Pharmakon.