Článek
V čem je pro vás koncert na Vypichu výjimečný?
Krulich: V tom, že se koná pět roků po našem prvním vystoupení na tom samém místě. Navíc oslavujeme pětadvacet let a víme, že pokud by byl další Vypich, tak až ke třicetinám.
Špalek: Výjimečný je i v tom, že je prodáno strašně moc lístků. Kabát zase tak často nehraje, takže jsme rádi, že ještě pořád zajímáme spoustu lidí. Takový koncert nás může takříkajíc nakopnout na dalších pět let.
Když za čtrnáct dnů přijde na Vypich více než šedesát tisíc lidí, bude to největší počet, jaký na vás kdy přišel?
Špalek: Určitě. Nedáváme vstupenky odborovým organizacím ani jako dárek k nákupu, takže pokud bude víc diváků než před pěti lety, bude to dokonce nejvíce skutečně prodaných lístků na jeden koncert české kapely.
Z čeho máte největší obavy?
Váňa: Stát se může cokoli, mohli bychom uvést spoustu příkladů. Tak se ale uvažovat nedá. Když budeme připraveni na sto procent, dobře to dopadne. A my tomu těch sto procent dáváme. Jakmile koncert začne, na obavy nebude čas, protože ho prostě budeme muset odehrát. Chtěli bychom si ho navíc pořádně užít.
Žádné noční můry tedy nemáte?
Hurčík: Naopak, máme jich spoustu. Mně se třeba zdává, že mám u bicích obráceně šlapáky nebo že sedím na stoličce a šlapky mám dva metry před sebou, což mi zamezuje v hraní.
Špalek: Já měl nedávno sen, že před námi hrála nějaká kapela a namísto zpěvu její vokalista říhal. V tom snu mi došlo, že je už úplně nová doba, kdy je moderní nezpívat, ale říhat. Když jsme pak nastoupili a Josef začal zpívat, mávli lidi rukou a odešli, protože byla opravdu nová doba a říhalo se.
Vojtek: Tenhle Milanův sen se dá snadno vysvětlit. On teď dopisuje texty na novou desku, a protože mu to asi moc nejde, tak se nám snaží podstrčit, že říhání je řešení. Tím pádem by nemusel žádné texty psát.
Váňa: Já měl mnohem horší sen. Zdálo se mi, že strašně dlouho ladím a kluci na mě už křičí, abych konečně začal hrát. Já ale pořád ne a ne naladit, a tak lidi nejdřív nadávali, pískali, a pak se sebrali a šli pryč.
Poučili jste se v něčem při prvním vystoupení na Vypichu?
Špalek: Koncert před pěti lety vyšel po všech stránkách. Byli jsme dobře připraveni, lidi přišli, vystoupení nám sedlo, lidi odešli a nebyly ani žádné zácpy, jak to při velkých akcích bývá. Takže z toho pro nás nic varovného nevyplývá. Spíš jsme se letos zaměřili na to, abychom vylepšili detaily.
Vojtek: Největší poučení z prvního Vypichu je pro nás to, že v téhle republice tak velký koncert udělat lze.
Váňa: Mně utekl tak rychle, že si z těch dvou hodin na pódiu skoro nic nepamatuju. A to přípravy na tak velký koncert trvají tři čtvrtě roku.
Vsadili jste se v kapele ohledně počtu diváků?
Špalek: Letos ne. Ale před minulým Vypichem jsem se vsadil s Tomášem. Tvrdil, že přijde víc než pětatřicet tisíc, zatímco já měl za to, že je to moc. Jsem od přírody pesimista, zatímco Tomáš je optimista. Vyhrál nějakou věc, kterou jsem mu asi ještě nedal.
Krulich: Dal jsi mi ji. Byla to osmnáctiletá whisky.
Špalek: Tak to jsem rád. Ale letos jsme se nevsadili. Stejně bych zase s tím svým pesimismem prohrál. Navíc není dobré si kvůli sázce přát, aby přišlo méně než třicet tisíc lidí.
Krulich: Kromě toho je už prodáno přes padesát tisíc lístků.
Máte připravený seznam skladeb?
Hurčík: Je hotový.
Zazní nějaká nová?
Špalek: Chtěli jsme, dokonce jsme uvažovali o tom, že bychom při koncertu pokřtili nové album. Nic z toho ale nebude. Desku jsme začali chystat souběžně s přípravami na koncert. Zasekli jsme se ale ve fázi, kdy jsou některé skladby natočené a některé texty napsané, nestíháme však kvůli přípravám na Vypich natáčet zpěvy. Chceme nové písničky nahrát tak, abychom s nimi byli stoprocentně spokojeni. Během příprav na koncert je ale kvalitně nenatočíme. Proto jsme se rozhodli, že nahrávání přerušíme a vrátíme se k němu, až bude po koncertě. Nezahrajeme proto ani jednu novou písničku.
Víte, jak se bude nové album jmenovat?
Hurčík: Tak daleko ještě nejsme.
A myslíte si, že odehrajete koncert na Vypichu i za pět let?
Hurčík: To není otázka pro nás. Na to se musíte zeptat našich doktorů.