RECENZE: Zastavené okamžiky fotografa Vladimíra Birguse

Autorka se rozhodla, že jej ukáže v co nejširším spektru kreativních aktivit. Úvodní pasáž popisuje Birgusovy zásadní fotografické momenty, dále ho představuje jako pedagoga a kurátora výstav a nakonec jako publicistu i autora odborných knih. Veškerý text navíc doprovází košatý obrazový materiál, který pomáhá v pochopení všech detailů.

V hlavní roli jsou ale bezpochyby fotografie. Díky velkému formátu knihy neunikne žádný zásadní prvek vyobrazených děl, což se jeví jako důležitý úhelný kámen, vedoucí k dokonalému pochopení ideové podstaty každé práce.

Právě u Birguse hrají nenápadné vizuální odkazy v jednotlivých kompozičních plánech naprosto klíčové úlohy. Byť některé z nich vypadají jako dlouhodobě aranžované, je třeba zdůraznit, že všechny snímky jsou zastavené okamžiky pozorným okem fotografa. Jsou výsledkem tvůrcovy trpělivosti i talentu vyčekat si správný moment.

V první části knihy jsou černobílé fotografie, které vznikly v rozmezí od sedmdesátých let minulého století po první dekádu století aktuálního. Vzhledem k tomu, že tvorba Vladimíra Birguse je povětšinou spojena s barvou, mají práce zajímavou vizuální příběhovost. Ačkoli vznikly v době takzvané železné opony, spojuje je hluboká autorova starost o osudy lidí na snímcích.

Barevné fotografie se posouvají od obyčejné reportáže k neobyčejným surrelistickým obrazům. Modrá obloha, zelená tráva či rudá tma jsou nosiči autorova vizuálního poselství. Lidé, kteří vstupují do daného prostoru, jsou často zastoupeni jen torzem figury, gestem nebo stínem. Stávají se emocionálními subjekty zjevujícími se jako fenomény v objektu světa.

Navíc kompozice fotografií má daná prostorová pravidla. Překonává zažité vidění a posouvá pozornost do dalších rovin.

Kniha prezentuje tvorbu fotografa Vladimíra Birguse v časovém intervalu více než čtyř desítek let. S každým obráceným listem nezbývá než žasnout, co lze kolem sebe v okolním světě spatřovat.