Hlavní obsah

Sdružení Hollar dělá čest slavnému jménu

Právo, Jan Šída

Tradiční každoroční přehlídka prezentuje to nejlepší, co vzešlo z nové tvorby členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Výstava ukazuje široké spektrum všech výtvarných stylů (litografie, lept, kamenotisk, suchá jehla) i tematických pojetí. Najdeme na ní jak abstrakci, tak figurativní kompozice, koláže nebo zátiší.

Foto: katalog výstavy

Alena Antonová vzdává hold ženské archaické kráse (Žena se zrcátkem).

Článek

Hned u vchodu do hlavního sálu visí dvě práce Jiřího Slívy. Lze je brát jako určité duchovní entrée. Slíva měl totiž vždy smysl pro humor či nadsázku a zůstal jim věren i v tomto případě.

Mickey Mouse v červeném triku s nápisem IQ 310 je parodií jako z grotesky. Vedlejší lept zobrazující Franze Kafku s papouškem po boku má v sobě více jinotaje.

Foto: katalog výstavy

Jiří Slíva ve svých dílech uplatnil osobitý smysl pro humor.

Picassovský akt

Dlouhodobě prověřeným jménem je Tomáš Bím. Litografie Noční hlídka ukazuje obvyklou tajnosnubnou „bímovskou“ poetiku. Srpek měsíce osvětluje za teplé letní noci pole s voňavým stohem, o který je opřené kolo. Na zemi leží opuštěné dívčí šaty a další svršky.

Alena Antonová leptem Žena se zrcátkem vzdává hold archaické kráse. Mírně picassovský akt dámy, která se producíruje sama před sebou, je smyslný i něžný zároveň.

Surrealisticku strunku rozechvívá svými prostorovými kolážemi Jan Kavan, fantaskní motivy najdeme zase v dílech Vladimíra Suchánka, zatímco barevnou abstrakci dává na odiv František Hodonský. Intimní zátiší z třeboňskou tematikou nenápadně prezentuje Marie M. Šechtlová.

Josef Saska svou kresbou Na kafkovské téma vzývá ostře vyhraněné kubistické tvary. Potemnělé barvy, dominující sytě hnědá, temně rudá a olověně šedá, dávají dílu hodně melancholický ráz. Nefigurativní pojetí navíc evokuje divákovu imaginaci. Zakódovaný příběh si žádá individuální vysvětlení. Jako bychom postupovali ve stopách zeměměřiče K. z Kafkova románu Zámek.

Hrabal jako myslitel

Tomáš Hřivnáč pojal portrét Bohumila Hrabala spíše důstojně. Spisovatel na něm vypadá jako myslitel Sókratés, byť s pivním půllitrem. Sladce halucinogenní poetika, tak podobná pojetí Marca Chagalla, opojně sálá z práce Milostná píseň Karla Beneše. Co dílo, to jiný duchovní mikrokosmos.

Každé z nich se navíc může pyšnit dokonalým výtvarně řemeslným zpracováním. Díky němu může konkrétní nápad v plné kráse vyhřeznout na povrch. A atakovat všechny smysly překvapeného pozorovatele. Rytec a grafik Václav Hollar, jehož jméno sdružení přijalo, má důstojné následovníky.

Nová tvorba
Galerie Hollar, Praha, do 17. srpna

Reklama

Výběr článků

Načítám