Hlavní hrdina filmu Petr je ztělesněním věty, kterou zná mnoho lidí nejen jeho věku: „Od zítřka začnu jinak.“ Cítí, že by měl změnit život, respektive přestat žít takříkajíc nanečisto, protože třicátiny už oslavil před pár lety a chtělo by to začít doopravdy.

Jenže se mu ještě pořád nechce. A tak se živí nejrůznějšími evidentně neperspektivními obchody a obchůdky s Asií, z nichž ten poslední zatraceně nevyjde: trička, která nechal ušít v Číně, sice dorazí, ale obléknout nejde ani jedno z nich, horním otvorem by neprostrčilo hlavu ani mimino. Zboží, které mu mělo vynést pěknou sumičku, je absolutně neprodejné a je jasné, že šéf, který si tuhle zásilku přes Petra objednal, bude zuřit.

Z filmu Zejtra napořád.

Z filmu Zejtra napořád

FOTO: Falcon

Ani se slečnami to nevychází tak, jak by si Petr představoval. Schůzky naslepo, které si ještě z Číny domluvil, končí jedním malérem za druhým. Nejvyšší čas si slíbit, že od zítřka…

Ještě že jsou tu kamarádi: Tereza, s níž si od dětství svěřují i ty největší důvěrnosti, a Pavel, který přijede Petra i v hluboké noci vysekat z každého průšvihu: umí vyjednávat, a když je nejhůř, zasáhnout i pěstmi.

Námět na komedii to není špatný, slibuje řadu situačních gagů i lehce načrtnutý stav duše přerostlého puberťáka. Značně se však vymstilo, že debutant Rudolf Havlík je spíše cestovatel než spisovatel, respektive scenárista, a režii se neměl kde naučit. Je samouk a snímkem si splnil sen natočit film. Určitý talent je však znát.

Scénář je bohužel vystavěn tak, že i ten nejnaivnější divák na rozdíl od hlavní postavy prakticky od začátku ví, že Tereza Petra miluje, a nechápe, proč ten to nepozná. Může tedy (divák) nanejvýš doufat, že na něj Havlík chystá celou dobu past, udělá kličku, ti dva se nedostanou a celé to skončí nějakým překvapením. Doufá marně.

Další postavy v čele s kamarádem Pavlem jsou nepravděpodobné až ke směšnosti, která má málo společného s vtipností. Vtipných je jen několik momentů, ale není příliš pravděpodobné, že by jejich humor a počet diváky uspokojil.

Žánrově film bez zjevných důvodů skáče z jednoho na druhý, filozofická moudra, která občas z Petrových úst padají, zabíjejí situační komedii i akci, případné napětí ruší předvídatelnost zápletek a pointa představuje parodické klišé.

Jednotlivé scény jsou nicméně na debutanta bez přípravy natočeny docela zručně, herce do hlavních rolí Havlík vybral vcelku atraktivně. Pavel Batěk svou první velkou filmovou příležitost využil dobře, Vica Kerekes se stále pevněji usazuje na postu talentovaného sex symbolu, svou roli s jistotou sehrál Filip Blažek.

Zábavu tedy sice film Zejtra napořád přináší jen velmi nenáročnou, ale je vidět, že Havlík by mohl mít slušně nakročeno k tvůrci žánrových filmů, jichž je v české kinematografii jako šafránu. Z toho hlediska je tedy zcela pochopitelné, že mu producenti dali šanci si filmařinu vyzkoušet.

Je škoda, že tomuto pokusu nepředcházela třeba školní praxe nebo že nepomohl zručný scenárista a dramaturg.

Zejtra napořád
ČR 2014, 98 min., režie: Rudolf Havlík, hrají: Pavel Batěk, Vica Kerekes, Filip Blažek, Klára Issová a další.

Celkové hodnocení 50 %