RECENZE: Literární apel Woodieho Guthrieho

V jeho repertoáru byly písně lidové i vlastní, v textech témata milostná, historická, politická i duchovní.

Psal též novinové články, maloval a napsal knihu. Pod názvem House of Earth vyšla v Americe teprve loni. Jako Dům z hlíny ji do češtiny přeložila Gita Zbavitelová a premiéru měla před několika týdny.

Tike a Ella May Hamlinovi jsou chudí farmáři obtěžkaní dluhy, soužení suchem i rozervanými vztahy s vlastními rodinami. Jejich život prosvětluje svérázný smysl pro humor, dlouhé klábosení o ničem, mudrování o společenské situaci, ale také škádlení, živočišný sex a snění o tom, jak krásné by bylo mít nový dům.

Půdu, kterou obdělávají, nevlastní. Patří farmě, tedy lidem, kteří bezohledně profitují z jejich potu a ohnutých zad. A to je hlavní myšlenkové téma knihy – bída proti bohatství.

Guthrie napsal příběh lásky korunované potomkovým příchodem na svět. V rozhovorech dvou hlavních hrdinů je nadto velice zásadně obsaženo volání po sociální spravedlnosti.

Možná je svět Hamlinových až příkře rozdělen na bohaté a chudé, možná až příliš bezohledně se v něm jedni ztrácejí a druzí naparují. Guthrie ale tímto přístupem nakladl akcent na téma, které pro něho bylo při psaní knihy a následně v dalším životě smysluplné.

Dům z hlíny je komorní příběh chudých lidí ve zkorumpovaném světě. Medituje o obyčejné lásce se všemi požitky i o rozhovorech, které by v přítomnosti bohatých lidí byly společenským faux pas. A byť jsou na pozadí příběhu vyprahlá a těžko obdělávatelná pole severní části amerického Texasu, mohl být situován kamkoli jinam, do chudých oblastí Indie, Afriky, Súdánu nebo Haiti. Je to globální zpověď chudoby.

Není to nicméně velký příběh. Na děj je chudý, plyne pomalu, při použití mnoha hovorových výrazů se nečte snadno, místy až leze na nervy. Může to být znak hluboké duchaplnosti, stejně tak doklad určité autorovy profesní nešikovnosti. Záleží na úhlu pohledu.

Guthrie knihu začal psát na konci třicátých let minulého století, v době, kdy mu nebylo ani třicet let. Dopsal ji, pravda, až v roce 1947, nicméně literárních zkušeností v mezičase příliš nenabral. Následující „zmizení“ rukopisu pak způsobilo, že se na vydání jeho díla muselo čekat šestapadesát let.

Dům z hlíny je zápisem Guthrieho životních postojů a tak trochu raritou na jeho umělecké cestě. Je to jeho jediný dokončený román, k němuž by ostatně jako soundtrack měly znít jeho písničky.