Michal Hrůza: Veselejší písně jsem psal vědomě

Dostal jsem nabídku napsat písničky a scénickou hudbu k filmu Martin a Venuše. Zabralo to půl roku, čímž jsem oproti původnímu plánu nabral skluz. Pak přišla ještě nabídka napsat písničku pro film Honzy Hřebejka Zakázaný uvolnění a zpoždění s přípravou alba se ještě zvětšilo. Loni jsem tedy stál před dvěma možnostmi - buď vydat Den na podzim roku 2013 s tím, že to bude termínově napjaté, anebo ho dokončit v klidu, aby vyšel na jaře 2014. Rozhodl jsem se nespěchat a myslím, že se to vyplatilo. Minimálně padesát procent písniček, které na albu jsou, totiž vzniklo v zimě. Jde o Ráno, Rovaniemi, Náhodu nebo Sněhuláka. Z původně připravených na některé vůbec nedošlo.

Možná. Důležité vždycky je, abych měl z alba dobrý pocit a věděl jsem, že na něm jsou nejlepší písničky, jaké jsem schopen v daném časovém období napsat.

Ano, vědomě jsem je tak psal. Temnější Noc jsem si zvolil na začátek, protože jsem v principu optimista a chtěl jsem v tom duchu koncepční dvojalbum uzavřít. Na nové desce ale trocha melancholie je, v písničce Sněhulák. Je však potlačena textem, který vypráví o tom, jak se sněhulák zamiluje do své stvořitelky.

Nebyl. Za polárním kruhem jsem dosud byl jen v Norsku. Hudbu k Rovaniemi napsal můj spoluhráč Aleš Zenkl. Působila na mě takovou zvláštní mystikou, vnukla mi pocit klidu, ticha a soustředění se na sebe sama. Viděl jsem v představě bílou pláň se zapadajícím zimním sluncem a napadla mě metafora o člověku, který po ní jede za psím spřežením na saních. Musí to být úžasné, bohužel se mi to zatím ještě nepodařilo prožít.

Nakonec jsem zjistil, že má představa k Rovaniemi pasuje, protože nad městem takové planiny opravdu jsou. Dělal jsem navíc nedávno rozhovor s Lucií Výbornou na Radiožurnálu a ona mi vyprávěla, že tam byla, a dokonce jela na těch saních. Když byla písnička hotová, řekli jsme si v kapele, že do Rovaniemi jednou pojedeme. Už když jsem byl členem Ready Kirken, slíbili jsme si, že pojedeme do Kirkenesu, což je administrativní středisko v severním Norsku. Nevyšlo nám to, a tak věřím, že teď se to podaří.

I já si myslím, že by mohla u lidí uspět. Dokonce jsme přemýšleli o tom, jestli na ni desku nepostavit a nezařadit ji na úvod. Na poslední chvíli jsme však pořadí změnili, protože jsme se shodli na tom, že nad ostatními tak vyčnívá, že by je mohla potlačit. Skladba Ráno je důsledkem okamžiku, kdy z autora spadne břímě odpovědnosti a nervozity. Vznikla totiž jako jedna z posledních. Takové to houkání, které v ní je, jsme vymysleli úplně nakonec. V textu je reflexe doby, která symbolizuje přechod z noci do světla.

Je fascinující. Setkává se v něm mnoho profesí od scenáristů přes producenty, režiséry, herce až k autorům hudby. Pro každého hudebníka je nabídka pracovat na hudbě k filmu ctí. Současně je to ale velký závazek. Mně se naštěstí nabídky ke složení nějaké písničky nebo hudby pro film vracejí, za což jsem nesmírně rád.

Všechno to začalo díky Rudovi Merknerovi, který napsal scénář k seriálu Vyprávěj. Skamarádili jsme se a nabídl mi, abych k němu napsal písničku. Potom jsem složil další pro dětský seriál Mazalové, následně pro pořad Mistr E a rád bych ještě napsal jednu pro další pořad, který Ruda Merkner napsal. Pak si dám pauzu, protože si myslím, že je dobré si od toho na nějaký čas odpočinout a hledat motivaci a inspiraci jinde. V mém případě v koncertování, na které se velice těším.

Dostal jsem nabídku, abych složil scénickou hudbu pro divadelní představení. Mou osobní ambicí je i napsat třeba nějaké povídky. Práce se slovem je úžasná, věnuji se jí ale zatím jen jako textař. Chtěl bych ji trochu posunout.