Článek
Dosavadní úspěch této kapely zajistila internetová služba YouTube, to když se na jejích stránkách prezentovala přehráváním coververzí různých hvězd. Nelze říct, že by to byly pokusy špatné. Faktem ale zůstává, že šlo o předělávky cizích a vesměs úspěšných skladeb.
Je chvályhodné, že na debutovém albu Meet The Vamps zůstal takový akt pouze v podobě písničky Oh Cecilia (Breaking My Heart), v níž si formace vypůjčila klíčový motiv ze skladby Cecilia tandemu Simon & Garfunkel z roku 1970.
The Vamps začali na desce ve velkém stylu. První čtyři skladby mají mladickou jiskru, silný melodický motiv a například Can We Dance, na níž se jako spoluautor podílel Bruno Mars, má aktuální parametry letního hitu. Pozoruhodné jsou i vokální party, zajímavě zaranžované a dobře zazpívané.
Od páté skladby (s výjimkou již zmíněné Cecilie) se ale entuziasmus kapely nepochopitelně vytratí. Brad Simpson jako by přestal mít chuť zpívat, kvalita písniček, jejich erudice, snaha o původnost i textový obsah povážlivě klesly a z The Vamps se najednou stala průměrná začínající kapela, jejíž výhodou je pouze to, že své album dokázala dobře vyprodukovat a odstartovat.
Na celém počinu navíc neprokázala, že má potenciál pro budoucnost. Pravda, je mladá a teoreticky nadějná. Prakticky ovšem její tvorba nepřinesla nic, kvůli čemu by stálo za to těšit se na další album nebo se ještě jednou vrátit k tomuto debutovému.
Pokud tedy nejste dívka, která se zamilovala do očí jednoho z členů kapely.
The Vamps: Meet The Vamps |
---|
Universal Music, 51:10 |