Článek
Co znamenalo v případě Elánu zahájení profesionální dráhy?
Vašo Patejdl: Elán je na profesionální dráze od roku 1979, kdy do sestavy přišel Jano Baláž. Vznikli jsme ale už v roce 1969, kdy jsme se setkali s Jožo Rážem a společně měli sen, že naše kapela bude nejslavnější na světě. Od té doby jsme zkoušeli a hráli, kde to jen šlo, ve studentských klubech, garážích, tělocvičnách. Byli jsme klasická studentská kapela. V roce 1979 jsme vystoupili na soutěžní přehlídce Bratislavská lyra s písničkou Bláznivé hry. Dostal jsem tam cenu za aranži a od té doby se kapela začala muzikou živit, tedy vstoupila na profesionální dráhu. V roce 1981 jsme vydali první album Ôsmy svetadiel a pak už to šlo nahoru.
Kdy jste přijali jako fakt, že nebudete nejlepší kapela na světě?
Patejdl: Věřil jsem v to naivně až do roku 1985. Pak jsem ale pochopil, že to nebude možné. Žili jsme v socialistickém táboře, kolem nás byl ostnatý drát a my se nemohli měřit s nejlepšími, setkávat se s nimi nebo vystupovat. Důsledkem mé tehdejší frustrace bylo, že jsem začal víc přemýšlet o své budoucnosti a z Elánu jsem odešel na sólovou dráhu. Byly v tom ale i jiné důvody, rodinné i osobní, kdy jsem se chtěl více věnovat skládání než živému hraní. S Elánem jsme v té době hráli více než dvě stě koncertů ročně. Ne že by to nebylo zajímavé, ale mě to nenaplňovalo. Chtěl jsem v hudbě dělat i jiné věci, pustit se do muzikálů a větších hudebních ploch.
Nakonec jste se ale do Elánu vrátil.
V jednadevadesátém roce jsem se stal opět členem kapely. Vrátil jsem se s vědomím, že byť u nás došlo ke změně režimu, nejslavnější kapelou na světě Elán asi stejně nebude.
Je to, čeho co do popularity a prodeje alb dosáhl Elán na území České a Slovenské republiky, maximum, jakého tu je možné dosáhnout?
Ján Baláž: Na to lze těžko odpovědět, protože nikdo jiný toho u nás nedosáhl víc, takže se to špatně porovnává. Vždycky jsme zkrátka dělali všechno naplno, s nejlepší vědomím a svědomím.
Napsal Elán už svou nejlepší písničku?
Baláž: Kdybychom si mysleli, že ano, asi bychom to zabalili.
Patejdl: Když člověk napíše jen jednu písničku, která ho bude po celý život živit, je to štěstí. My jsme však měli větší štěstí, protože jsme těch písniček napsali několik. Nevím samozřejmě, jestli ještě někdy napíšu lepší písničku, než byly Voda, čo ma drží nad vodou nebo Ak nie si moja. Budu se o to snažit, ale není to nutné. Jsem spokojený a šťastný s tím, čeho jsem jako autor dosáhl. Protože se však délka života obyvatel zvyšuje, doufám, že během několika let, co tu ještě budu, nějakou dobrou písničku napíšu.
Třeba se to povede už při práci na novém albu. Jak to jde?
Baláž: Děkujeme za optání, začínáme. Pátého dubna, jsme zveřejnili první novinku. Jmenuje se Živých nás nedostanú a napsal ji pro nás Pavol Jursa. Je o způsobu našeho života a dali jsme ji fanouškům ke stažení zdarma. Když se nám bude dařit, mohli bychom další písničky dokončit ještě v letošním roce.
Bude chystané album v něčem jiné než ta předešlá?
Patejdl: Naši fanoušci po nás chtějí buď staré písničky, a když už mají být nové, tak by byli nejraději, kdyby byly jako ty staré. My se ale stále snažíme hledat něco nového, takže jsme se rozhodli, že se na desce i na našem podzimním turné vrátíme k použití dechů. Vždycky jsme totiž milovali písničky skupiny Chicago. Elán bude v následujících měsících posílen o dechovou sekci. Na turné samozřejmě budeme hrát i starší písničky, ale v jiném aranžmá a s jiným zvukem. Velmi se na to těšíme.
Pokud se nepletu, v sedmdesátých letech už Elán s dechovou sekcí vystupoval…
Patejdl: Ano. Bylo to někdy v polovině sedmdesátých let, koketovali jsme s tím. Na žádné naší desce, snad kromě jedné nebo dvou písniček, jsme ale dechy nepoužili. Je to pro nás v podstatě úplná novinka.
Proč jste s použitím dechů čekali až do teď?
Jožo Ráž: Dechy jsou dobré, když jsou do písniček dobře zasazené a mají v nich nezaměnitelnou funkci. My se ale v minulosti potýkali s tím, že na Slovensku nebyli dobří dechaři. Teď už jsou, takže jsme se rozhodli to zkusit.
Baláž: V nových písničkách budou dechové nástroje zakomponované, do starších se je budeme snažit varanžovat. Musíme ale přiznat, že jsme je ještě nevybírali. Jsme ve stadiu, kdy začínáme připravovat desku a také repertoár pro říjnové koncerty.
Jožo, loni jste říkal, že letos s kapelou skončíte. Pořád to platí?
Ráž: Jsme docela slavní, daří se nám a ostatní z kapely chtějí hrát. Proto jsem se rozhodl, že nepůjdu proti nim. Uvidím, do kdy to vydržím. V tuto chvíli nemám žádný termín, ke kterému bych chtěl v Elánu skončit.