Hlavní obsah

RECENZE: Jmenuju se Down. Detektiv Down

Novinky, Stanislav Dvořák

Norský režisér Bard Breien se v roce 2006 hodně proslavil nestandardní černou skorokomedií Kurz negativního myšlení o rebelovi na invalidním vozíčku. Pak se odmlčel a až letos uvedl komedii Detektiv Down. Čekání stálo za to.

Foto: Cinemart

Svein Andre Hofso jako detektiv

Článek

Detektiv Down se sice opět dotýká tématu postižených, ale zcela novým způsobem. Lze ho směle označit za jeden z mála originálních filmů současnosti. Slavný Breienův debut vyzníval spíše tragikomicky, zatímco detektiv Down je pozitivní a všemi mastmi mazaná komedie. Zcela vzdálena politické korektnosti či polopatickému masírování myšlenkou, že někoho „musíme mít rádi, protože je postižený“, rozjíždí tak trochu bláznivou, výtečně napsanou story o vyšetřování jedné záhady.

Robert trpí Downovým syndromem a je spíše dítě, ale ne úplně hloupé. Pod vlivem dodnes oblíbeného literárního žánru hard-boiled school (drsné školy) amerických autorů jako Dashiel Hammet, Raymond Chandler nebo později i Britů (James Hadley Chase), kteří navždy ovlivnili svět filmu, se rozhodl zakoupit klobouk, baloňák a staromódní dřevěnou kartotéku, protože bez toho se žádné soukromé očko neobejde. Jen podcenil to, že lidé nechtějí svěřovat případy člověku s Downovým syndromem.

Foto: Cinemart

Liv Bernhoft Osaová a Svein André Hofso

Najednou se objeví starší dáma, která mu nabídne skutečnou práci, pátrání po zmizelém příbuzném, bruslaři Olavu Starrovi. Robert jede do jejich domu a šokuje svou metodou práce s city. Vysvětlí, že se musí do oběti vcítit, a tak musí nosit jeho šaty a bydlet v domě. Rychle vycítí „nedostatek lásky“ v domě i špatné svědomí příbuzných.

Postupně se blíží odhalení, že si ho žena najala jen proto, aby nic nevyšetřil. Považuje ho totiž za přitroublého kašpara a jeho přítomnost měla jen uklidnit senilní babičku. Jeho schopnosti ale podcenila, stejně jako otec, který pracuje u police a nemá rád, když si Robert hraje na vyšetřovatele.

Detektivův zjev v kombinaci s kloboukem a hláškami napodobujícími vyjadřování oblíbených postav žánru spolehlivě rozesmává. Film je současně parodií, ale i poctou všem Marlowův, Spadeům a dalším detektivům s ostře řezanými rysy a náklonností k alkoholu. Potěší drobné odkazy ke klasice (krabičky od sirek z nočních klubů jako stopy).

Představitel hlavní postavy Svein Andre Hofso přináší neotřelou i záhadnou kombinaci dětského a dospělého hrdiny, přičemž nikdy nevíte, co z něj může vypadnout za moudro. Bonusem je kvalitní hudba a pražské lokace, které sice představují norské město, domácí divák se ale nenechá ošálit.

Celkové hodnocení: 80%

Reklama

Výběr článků

Načítám