Článek
Dvě předtím vydaná alba vám získala pozornost posluchačů. Dokonce takovou, že jste v roce 2012 vyhráli v anketě Český slavík kategorii Skokan roku. S jakým cílem jste chystali písničky pro novinku?
Šmídt: Druhé album jsme vydali rok a půl po prvním. Tentokrát jsme se rozhodli, že si na přípravu dalšího necháme víc času. V klidu a postupně jsme ho nahráli a asi tři měsíce před plánovaným vydáním nás oslovila firma Warner Music, jestli bychom ho nechtěli vydat ve spolupráci s ní. Nakonec vyšlo dva a půl roku po našem druhém albu Oh My God!
Žampa: Už na začátku jsme se domluvili, že oprášíme a dokončíme některé staré nápady. Vyšperkovali jsme je, dali jim moderní zvuk a můžeme říct, že jsou na desce i písničky, které začaly vznikat před pěti lety. Konkrétně Believe a Piano Piece.
Jste popová kapela. Jaký je český pop z vašeho pohledu?
Žampa: Pro kluky, kteří vyrostli na písničkách od Pink Floyd a Led Zeppelin, je to těžká otázka. Myslím si, že bez hudebních základů ze šedesátých a sedmdesátých let je těžké na hudební scéně být a fungovat. Mám pop rád a chápu ho jako muziku, která z nás přirozeně vychází. V Čechách to ale funguje trochu jinak než v zahraničí.
Zatímco tam se popu daří, tady je těžké se s ním prosadit. Fungují tu jiné styly, hlavně metal nebo hard rock. My na nich také začínali, ale když se ukázalo, že jsou naše písničky hlavně melodické, bylo nám jasné, že o metalu už nemůžeme mluvit. Pop je pro mě dnes nejúčinnější hudební kanál.
Říká se ale, že je to kalkul. Souhlasíte?
Žampa: Může to tak vypadat, zvláště když se podaří napsat dobrou písničku. V Eddie Stoilow to ale ve skutečnosti funguje tak, že se s Davidem sejdeme, otevřeme si flašku červeného, on zahraje na klávesy, já zazpívám, a buď to má smysl, nebo se na to vykašleme. To, myslím, žádný kalkul není. Připouštíme však, že v sobě máme jakési čidlo, které nám brání skládat znovu metalové skladby.
Šmídt: Při psaní písničky si nejdřív hrajeme s melodií, aranžemi a potom se snažíme dát jí takový zvuk, aby odpovídal našemu stylu. Přesto jsou na novém albu různorodé skladby, některé popové, jiné posílené elektronikou, další víc kytarové.
Mimochodem písně, které na našich koncertech fungují nejvíce, vznikly zvláštním způsobem.
Jakým třeba?
Šmídt: Frozen jsme napsali v obýváku po třech hodinách hraní, když už jsme vypili flašku červeného, nic z nás nelezlo a chystali jsme se to pro ten den zabalit. Naposledy jsem ještě ale začal hrát na klavír a narodila se písnička, kterou mají naši posluchači rádi.
Floating vznikla ve zkušebně, kde jsme začali hrát dokola čtyři akordy a Honza začal zpívat tak zajímavou melodii, že to k sobě krásně sedlo. Baby zase byla původně ska, vlastně jsme spíš jen tak blbli. Formu, v jaké je na nové desce, jsme z původní legrácky vypreparovali posléze, a to jenom proto, že nám přišlo hloupé hrát čtyři minuty pouze ska
Žampa: Tenhle neproducentský přístup se nám zatím osvědčuje. I proto jsme nikdy nevyslyšeli názory těch, kteří nám tvrdili, že kdybychom zpívali česky, byli bychom u nás mnohem slavnější.
Zmínili jste červené víno. Je to vaše inspirace?
Šmídt: Máme ho rádi, zvláště červenou La Rioju. Ale že bychom si kvůli skládání museli otevřít novou lahev, to ne.
Žampa: Spíš si necháme pěkně naložit od života a skládání pak jde samo.