Kamil Střihavka: Atmosféra akustických koncertů je komorní a subtilní, nutí k zastavení

Ani jedno, teď to bude poprvé. Viděl jsem ale akustické koncerty jako divák, zejména v devadesátých letech, kdy na stanici MTV běžely slavné pořady MTV Unplugged. Tenkrát byla unplugged vystoupení moderní. V Čechách jsem na vlastní oči viděl asi dva nebo tři takové koncerty českých muzikantů.

Je pravda, že jsem se tou myšlenkou zabýval už v minulých letech. Bylo to ještě v době, kdy se takové akce konaly poměrně běžně. Od rozhodnutí pustit se do nich mě ale vždycky odradilo to, že bych snad byl příliš tendenční a podřizoval se náladě doby. Neustále jsem tedy rozhodnutí uspořádat vlastní akustické turné odkládal.

FOTO: Petr Horník, Právo

Rozhodl jsem se pro ně až v okamžiku, kdy mi loni v létě zavolal jeden mladší kolega, který současně pracuje jako studiový zvukař. Bavili jsme se o tom, jak se mu daří a jestli točí desku. On mi na to odpověděl, že se alba už moc netočí, spíš singly a minialba. Na to se mě zeptal, jestli si dovedu představit, že si dnes někdo poslechne v kuse a v klidu celou desku.

Dodal, že je to z jeho pohledu pro lidi ještě horší představa než si přečíst knížku. To mě přesvědčilo, že je na čase akustické turné zrealizovat.

Atmosféra akustických koncertů je tak komorní a subtilní, že nutí k tomu, aby se jak hudebníci, tak návštěvníci zastavili a písničky si v klidu užili a poslechli. Těším se na to, že si všichni vychutnáme příběhy, které skladby obsahují, a že naši hudbu budou lidé vnímat nejenom jako kulisu k povídání si u panáka. Pokusíme se v nich vyvolat emoce a přitáhnout jejich pozornost k obsahu skladeb.

Změna spočívá hlavně v tom, že jsem jako základ koncertu vybral skladby, které jsem nikdy naživo nehrál, případně jen několikrát. Jedná se o písničky, jež sice jsou na mých albech, ale nestaly se z nich hity. Naživo jsem je pak nehrál z různých důvodů, často kvůli jejich komorní atmosféře, nebo proto, že se svým obsahem a aranžemi na rockový koncert nehodily. Teď přišla jejich chvíle.

Jsem přesvědčen, že to jsou krásné písně, ostatně proto jsem je na alba nahrál. V komorním provedení akustického koncertu, i díky prostorům, v nichž se budou koncerty odehrávat, se mohou vytáhnout na světlo boží a vím, že v úpravě, která je připravena, budou fungovat.

Určitě. Budeme hrát i ty písně, bez nichž si moji fanoušci ani já nedovedeme koncert představit. Trochu jsem je ale předělal a oblékl je do kabátu, který by ne každý čekal.

Vlastně ho odstartoval. Nese se v podobném duchu, v jakém se budou odehrávat koncerty. Rozhodl jsem se využít také toho, že můj kamarád Vašek Noid Bárta má nového koníčka. Je jím jeho profesionální kamera, na kterou začal natáčet videoklipy. Natočil je už pro sebe, Báru Basikovou a já jsem byl jeho třetí práce.

Je to muzikant, který ví, o čem akustické turné bude. Tomu je klip přizpůsoben. Pro mě je jakousi mediální vlajkovou lodí. Na koncertech samozřejmě písnička Ztracenej zazní. Je to jedna z těch, které jsem natočil, ale nikdy jsem je nehrál naživo.