Článek
Zestárlého Bohúše zastihneme na pohřbu Vlastičky. Zůstaly mu sice peníze, ale mnoho štěstí ho nepotkává. Začíná zase pít a propadá se hlouběji do svého podivínství. „Hérečka“ Irenka už je vdaná, ale věrný kamarád Arnošt mu zůstal. Také je tu dcera, jež se ho snaží neúspěšně chránit před alkoholismem a šílenými nápady.
Prohnaná paní doktorka z prvního dílu (Ivana Chýlková) už má nového muže (Karel Heřmánek) a spřádá plán, jak připravit Bohúše o milióny. Jedním z tahů má být prodej zchátralého zámku s tučnou provizí.
Ivana Chýlková a Karel Heřmánek
Jestliže první díl byl nekonečnou jízdou plnou brutálního slovního humoru, sprosťačinek a gagů, které člověku nedaly vydechnout, „dvojka“ připomíná ze všeho nejvíce setkání starých unavených kamarádů, kteří si rádi popijí až do dna a zaslzí nad tím, že se pohádka mládí nikdy nevrátí. Bohužel vtipu značně ubylo.
Scénář má díry, že by jimi projela Irenka na pštrosovi. Některé scény nemají ve filmu vůbec žádný smysl, jen nudně proběhnou a pokračuje se jinde. Typickým příkladem budiž přílet Karla Gotta, kterého Bohúš posadí na židli a pak řekne: Zestárli jsme (jako by to nebylo zjevné na první pohled). To je vše. Žádná pointa, vtip nebo ironická nadsázka ze světa popu. Jen „zestárli jsme“.
Bohúš na koni
Podobně se vlečou některé scény z protialkoholní léčebny, plné špatných hereckých výkonů a násilných pokusů o trapný humor na téma blázinec. Na pořádný fór se čeká jako na smilování boží. Jediné štěstí je, že Bolek Polívka přece sem tam pronese nějakou přisprostlou hlášku, která sedne a připomene atmosféru prvního dílu. Jenže jen na chvilku. Zbytek zaplnila sentimentální vata, která nasákla hektolitry prolitého alkoholu.