Článek
Autoři muzikálu Mel Brooks a Thomas Meehan jsou u nás známí pouze svým dílem Producenti. Jak jste přišli na myšlenku uvést jejich muzikál Mladý Frankenstein?
Měli jsme shodou okolností možnost vidět tento muzikál jen pár týdnů po jeho premiérovém uvedení v roce 2007 na newyorské Broadwayi. Pamatovali jsme si tuto dobrou hudební komedii, jakých je v muzikálovém žánru málo, a rozhodli jsme se ji zařadit na náš repertoár – pro její originalitu, humor a skvělou hudbu.
Jak se má vaše zpracování muzikálu k Brooksovu filmovému zpracování z roku 1974 s Genem Wilderem v roli Fredericka Frankensteina?
Jak známo, film Young Frankenstein je nejoblíbenějším dílem scenáristy, režiséra, herce a hudebního skladatele Mela Brookse. I proto se Brooks rozhodl uvést adaptaci právě tohoto filmu na divadelní prkna.
Příběh, situace či dokonce některé citace dialogů jsou tedy v muzikálu obdobné či zcela shodné. Muzikál je samozřejmě doplněn o novou originální hudbu, kterou, stejně jako písňové texty, napsal Brooks, a o velké taneční scény.
Muzikál Mladý Frankenstein si pohrává s hororovým příběhem parodickým způsobem. To bývá na jevišti divácky i herecky vděčné. Máte parodie rád? A budou mít diváci příležitost trochu se i bát?
Mladý Frankenstein je ve své filmové i muzikálové podobě parodií jak na frankensteinovské téma, tak i na hororové černobílé filmy z třicátých let dvacátého století.
Já jsem se nad svým vztahem k parodiím nikdy nezamýšlel, ale musím říci, že mi vždycky spíš vadily, protože v nich většinou byla citelná snaha po dělání si legrace ze všeho a za každou cenu s nánosem trapnosti.
I Mladý Frankenstein by, pravda, ve své intepretaci mohl k něčemu takovému svádět. Předloha je ale velmi moudrá a je z ní cítit nikoliv touha něco zesměšnit či shodit, nýbrž daný příběh jen vylíčit s humorem.
I v našem nastudování se tedy snažíme především o inscenování uvěřitelné a divácky přitažlivé zápletky, která je však ve své podstatě absurdní a vtipná.
Alfou a omegou je především brilantní, přesvědčivé a upřímné herectví, které nedopustí, aby byl divák jen vláčen od fóru k fóru, ale aby se průběžně a jemně bavil. Podaří-li se nám tento záměr naplnit, bude se divák nejen bavit, ale bude snad i dojat či se bude i maličko bát.
Můžete říct něco o Brooksově hudbě k muzikálu?
Hudba se přesně hodí k danému žánru konverzační komedie. Je to swing. I ten si žádá lehkost, přesnost a brilanci. Swing v Mladém Frankensteinovi je chytře propojen s prvky rumunského, bavorského, možná maďarského folklóru, který je také obsažen v tanci.
Kromě toho, že jste režisérem muzikálu, podílel jste se i na překladu, a dokonce si v něm zahrajete roli Viktora Frankensteina. Jak to zvládáte a jak se těšíte od režisérského pultu na jeviště?
Překládání se vlastně stalo jistou vnitřní potřebou při mé režijní přípravě inscenace. Prací na textu od samého prvopočátku lépe objevuji podstatu samotného díla a snad i skrytý emocionální záměr autora. Jednotlivé situace a vztahy mi tak samy vznikají už nad prázdným papírem. Jsem však původně herec, takže na jeviště se těším vždycky.