Článek
Výstava, která probíhá v pražském Domě fotografie, detailně popisuje díla osmi výrazných vizuálních tvůrců, kteří toto volné sdružení tvořili a vlastně stále tvoří.
Lehkost, se kterou fotografové vytvářeli své práce, je naprosto odzbrojující. Jako by zobrazování skutečnosti pomocí objektivu patřilo k těm nejjednodušším věcem na světě. Jako by prostě stačilo chodit a mačkat spoušť.
Fotografové Slovenské nové vlny mají cit pro absurdní situace (Martin Štrba, Prelet, 1989).
Jenže když se zadíváme na jednotlivé fotografie pozorněji, pochopíme, že prvotní nápad, jeho zpracování a finální kompozice jsou výsledkem originálního vidění konkrétní situace.
Jemně erotické a satirické experimenty Petera Župníka stojí vedle nápaditého objevování prostoru Miro Švolíka, které doplňují fantazijní variace Rudo Prekopa. A Tono Stano? Jeho talent pro nenápadnou symbolickou zkratku byl patrný už na jeho prvních fotografiích.
Slovenští umělci nové vlny však mají jedno společné. Absolutní cit pro zachycení absurdity či komičnosti situace, kterou svým nezaměnitelným způsobem přetavují v krásu.
| Slovenská nová vlna, 80. léta |
|---|
| Dům fotografie, Praha, do 16. března 2014 |