RECENZE: Armstrong a Norah Jones se poklonili countryovým legendám

Pod dvanáct skladeb na desce se podepsala dvojice, která má na svém kontě několik cen Grammy a podílela se na prodeji více než 120 miliónů alb. Armstrong nedávno podstoupil protialkoholické léčení, kvůli kterému musela jeho domovská kapela zrušit několik koncertů, ale udělala to ráda, protože zpěvák začínal být nebezpečný nejenom svému okolí, ale i sám sobě.

Jako inspirace k nahrání alba Foreverly posloužila dvojici legendární deska Dona a Phila Everylových Songs Our Daddy Taught Us (1958). Jsou na ní dnes již proslulé tradicionály, balady a folkové a countryové písničky.

Armstrongovi a Jonesové se podařilo zachovat atmosféru původních nahrávek a přijmout okouzlující harmonii písniček Everlyových. Znamenitě dopadly Roving Gambler, Down In The Willow Garden nebo Long Time Gone, a to právě proto, že oba protagonisté přijali pokoru hudebníků konce padesátých let.

Tehdy byli zpěváci skutečnými zpěváky. Málokdo stavěl své kvality na vedlejších záležitostech, jakými jsou dnes například image, kontroverze nebo provokace. Přestože Armstrong nedávno drobné životní problémy řešil, na albu zpívá skromně, pokorně a s úctou ke skladbě.

Tucet položek kolekce tvoří písničky, které ctí americké countryové tradice a nechávají posluchače uvědomit si, že podstatou hudby je mimo jiné ve velké míře právě dobrá písnička. Je z dnešního pohledu paradoxní, že na albu přezpívaných skladeb z desky z osmapadesátého roku je jich rovnou dvanáct.