Hlavní obsah

RECENZE: Jake Bugg šel z Anglie do Ameriky

Právo, Jaroslav Špulák

Jake Bugg, teprve devatenáctiletý rodák z britského Nottinghamu, učinil na svém druhém řadovém albu Shangri La ukázkový přemet. Byl tak efektní, že mu sluší i dobu po jeho provedení.

Foto: Universal Music

Jake Bugg přijede 1. prosince do Prahy.

Článek

Debutové album nazvané prostě Jake Bugg vydal loni v říjnu. Jelikož bylo úspěšné, vyrazil s ním na světové koncertní turné a v pauzách mezi vystoupeními psal zbrusu nové skladby. Musel. Aktuální počin Shangri La totiž vychází po roce a necelém měsíci po debutu. Není pochyb o tom, že Bugg žil na cestách dva životy.

Ten první byl folkový. Odpovídal náladě první kolekce, v níž se spolehl na jemnocit písničkářství a také spolupráci s několika různými producenty. Byla to po stránce zvukové typicky britská deska - z ostrovů jejím prostřednictvím přišel nový talent.

Novinka je jiná. Bugg ji natočil ve studiu Shangri La (odtud název alba) v americkém Malibu pod producentským dohledem Ricka Rubina. Toho chlapíka, který je vždycky u toho, když se děje něco významného. Je to jeden z nejžádanějších producentů nových časů, přičemž se pohybuje jako ryba ve vodě hned v několika hudebních žánrech.

Foto: Universal Music

Obal alba Shangri La.

Za Buggem zaplul do zátoky folku, ale vyvedl jej jako písničkáře s rockovým náhledem. Hned úvodní skladba (There’s Beast And We All Feed It) je přímočará a rázná tak, jak jsme to od Bugga asi nečekali. Co víc, v takové atmosféře album pokračuje dál, a i když postupně trochu polevuje, nabralo po cestě vlivy country, blues i rock’n’rollu.

Jinými slovy je po zvukové stránce zřejmé, že Bugg natáčel v Americe. Shangri La je totiž na první poslech plná tamní hudební historie.

Nahrávka je vyvážená a není na ní místo, na kterém by přestala být zajímavá. Buggův hlas je provokativní i dráždivý, nevylučuje to ale jeho starou dobrou schopnost ponořit se do romantického přednesu ve volnějších skladbách, což je evidentní v emotivní A Song About Love nebo baladě Pine Trees.

Problém celého díla je v otázce, zda byl krok Bugga a jeho gurua Rubina správný. Nic proti tomu, když je britský zpěvák ovanut atmosférou americké country, avšak v případě Bugga je přece jenom patrné, že se takto vytratila originalita onoho mladého rozcuchaného kluka s kytarou, který hraje své velmi osobní písničky v ulicích velkých anglických měst a všichni ho tam milují pro jeho přirozený projev.

Na Shangri La učinil krok k hudební globalizaci. Budiž mu připsáno ke cti, že přitom napsal tak povedené písničky, jakými jsou rock’n’rollová Slumville Sunrise, téměř punková What Doesn’t Kill You, dojemná A Song About Love či šedesátková Me And You.

Shangri La je album nadprůměrné. Naznačuje, že by se Bugg ve světě neměl ztratit. 1. prosince se představí v pražském Lucerna Music Baru.

Jake Bugg: Shangri La
Universal Music, 40:03

Celkové hodnocení: 70%

Reklama

Výběr článků

Načítám